Předseda Bloku proti islámu Martin Konvička čelí dál trestnímu stíhání za výroky na Facebooku. Státní zástupce zamítl jeho stížnost. České televizi to potvrdil Josef Richter z Okresního státního zastupitelství České Budějovice.
Konvička neuspěl se stížností, dál mu hrozí až tři roky
Policie v listopadu obvinila Konvičku z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod. Trestní stíhání se týká výroků proti muslimům, které zveřejňoval na svém facebookovém profilu.
Konvičkovi hrozí až tři roky vězení. V případě odsouzení může dostat i některý z alternativních trestů. Mezi ně patří domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, zákaz pobytu nebo vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
Šéf Národní demokracie čelí obvinění za text na hrobě Hrůzové
Před Vánoci policie obvinila i šéfa Národní demokracie Adama B. Bartoše a jeho spolustraníka Ladislava Zemánka. K hrobu zavražděné Anežky Hrůzové v Polné dali loni na Velikonoce ceduli, na níž byl protižidovsky laděný text. Podle Mladé fronty DNES podal trestní oznámení Michal Doležel, který je radním za politické hnutí Žít Brno.
Protižidovský text, který představitelé ultrapravice umístili k symbolickému hrobu Anežky Hrůzové
Na ceduli byla fotografie zavražděné dívky a v textu, pod který se oba podepsali, mimo jiné stálo: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ Podle Doležela text vybízel k rasové nesnášenlivosti a k řešení židovské otázky, což je termín bytostně spjatý s holocaustem.
Hrůzová byla zavražděna na Velikonoce roku 1899. Za její vraždu byl nespravedlivě odsouzen obyvatel polenského židovského ghetta Leopold Hilsner. Proti následné vlně antisemitismu známé jako hilsneriáda bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.