Praha – Komunisté znovu přišli s návrhem trestat takzvané přeběhlictví poslanců a senátorů. Podle návrhu ústavní novely by zákonodárce mohl přijít o svůj mandát v případě, že by porušil slib nebo přešel do jiného klubu či jiné politické strany. Návrh podle očekávání Sobotkova vláda neschválila, v březnu 2013 ho sněmovna zamítla hned v prvním čtení: nová sněmovna by se však prý mohla zachovat jinak, soudí předkladatel návrhu Stanislav Grospič (KSČM). U sociálních demokratů ale návrh zřejmě podporu nenajde.
Komunisté znovu brojí proti přeběhlictví
Konflikt spatřuje vláda v možné ztrátě mandátu kvůli přeběhlictví – takové opatření by totiž bylo v rozporu s jinými částmi ústavy. Ta mimo jiné uvádí, že zákonodárci vykonávají mandát v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Podle stanoviska kabinetu rovněž novela KSČM hovoří o novém institutu „ztráty mandátu“, aniž by ji blíže vymezovala.
Podle předkladatelů narušuje přeběhlictví důvěru lidí v politiku i fungování ústavního systému. „Je tady praxe a zkušenost velké části současných parlamentních stran s přeběhlictvím. Myslíme si, že problém je stále vysoce aktuální,“ řekl ve Studiu ČT24 Grospič.
Podle něj za jasný případ nezískaného mandátu od voličů lze považovat uskupení LIDEM pod vedením Karolíny Peake, které se odtrhlo od Věcí veřejných a drželo dál při životě vládu Petra Nečase i po odchodu VV z kabinetu. „Uskupení LIDEM velice markantně působilo na politiku tehdejší vlády,“ připomněl. Podle komunistů chce návrh zabránit „výpovědi plné moci“ kandidáta vůči voliči a porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Podrobnosti ztráty mandátu by stanovily jednací řády obou parlamentních komor, odvolání by bylo možné k Ústavnímu soudu.
ČSSD na možné zbavování mandátu nekývne
Komunisté prý chtějí hledat podporu u všech sněmovních stran, předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák ale upozornil, že podporu pro svůj návrh s největší pravděpodobností nenajdou. Podle něj prostě strany musí dobře zvážit, které lidi dají na své kandidátní listiny a zda se jim dá pro případ zvolení důvěřovat. „Ale měnit Ústavu a připouštět možnost, že zbavím poslance či senátora mandátu jen proto, že třeba i změní názor, je, myslím, nebezpečné,“ dodává šéf sociálních demokratů ve sněmovně.
Pokuty za přeběhlictví u VV nezabraly, uvidí se u ANO
S přeběhlictvím se v minulosti pokoušely vypořádat například Věci veřejné, které ještě coby sněmovní nováček svým členům pro případ přeběhlictví hrozily pokutou 7 milionů korun. I přes vysokou sankci to rozpadu sněmovní frakce nijak nezabránilo. Sankci za porušení kodexu totiž nelze vymáhat.
Sedmačtyřicet poslanců zvolených za hnutí ANO v říjnových volbách 2013 podepsalo etický kodex, v němž se mimo jiné zavázali, že nepřestoupí do jiného poslaneckého klubu. V případě porušení slibu se musí vzdát jednoho měsíčního platu.
Pohyb mezi stranami není příliš neobvyklý
Senátor Vladimír Dryml odešel v srpnu 2012 z ČSSD do SPOZ kvůli údajné korupci, kterou je podle něj sociální demokracie prolezlá. Nikdy se netajil svou náklonností k čestnému předsedovi SPOZ Miloši Zemanovi.
Stanislav Huml zvolený do sněmovny za Věci veřejné odešel v dubnu 2011 z poslaneckého klubu strany kvůli údajnému uplácení poslanců Vítem Bártou a stal se členem klubu ČSSD. „Nezlobte se na mne, já nejsem přeběhlík, já jsem odpadlík a vyobcovaný element, který si potom jenom hledal cestu a usadil se tam, kde mu program byl nejbližší,“ vysvětloval Huml na schůzi sněmovny 5. února.
V roce 2006 byl Evžen Snítilý zvolen do sněmovny za ČSSD. Při volbě prezidenta se ale jako příliš loajální vůči své straně neukázal - bez udání důvodu oznámil, že v prezidentské volbě bude volit kandidáta ODS Václava Klause. Za to se od svých kolegů dočkal velké kritiky. Ještě téhož dne byl vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD. Prohlásil však, že nadále bude nezařazeným poslancem, který bude hlasovat stejně jako ČSSD.
V současnosti stíhaný Petr Wolf je další z řady poslanců ČSSD, kteří se postavili své straně během volebního období. V návaznosti na údajné výhrůžky opustil Wolf v červnu 2008 poslanecký klub sociální demokracie a vzdal se členství ve straně. Poté obvinil tehdejšího předsedu ČSSD Jiřího Paroubka z vydírání při prezidentské volbě. Podle Wolfa mu předseda strany hrozil zveřejněním závěrů kontroly NKÚ ve Wolfově firmě. Wolf pak do pádu druhé Topolánkovy vlády v březnu 2009 několikrát hlasoval s vládní koalicí.
Miloš Melčák a Michal Pohanka prosluli svou nepřímou podporou druhé Topolánkovy vlády, když v roce 2007 odchodem z hlasovací místnosti pomohli vládě získat důvěru. Tím v podstatě ukončili sedm měsíců trvající vládní krizi. Následně po vyloučení působili jako nezařazení poslanci podporující vládu.