Praha - Vláda se dnes ohradila proti evropskému průzkumu, který označil české Romy za nejvíce diskriminované. Podle ministra pro lidská práva Michaela Kocába znají Romové svá práva lépe než ostatní. Vláda se dnes zabývala postavením Romů v Česku a jejich integrací do majoritní společnosti. Ministři dostali na stůl i zprávu o institucionálním zabezpečení integrace Romů do společnosti, včetně analýzy situace Romů v Česku a v Evropské unii. Osm z deseti Čechů si podle výzkumů stále nepřeje bydlet vedle příslušníka romské minority. Vládní agentura pro začleňování v romských komunitách stála státní rozpočet 13,5 milionu korun, ale programy pro integraci Romů zatím pouze připravuje.
Kocáb: Romové znají svá práva lépe než ostatní
Podle studie Agentury Evropské unie pro základní lidská práva bylo v posledních 12 měsících obětí diskriminace 64 procent Romů v ČR, obětí trestné činnosti pak 42 procent. Kancelář rady české vlády pro romské záležitosti ale míní, že situace ve skutečnosti natolik alarmující není. Podle její ředitelky Gabriely Hrabaňové je objektivní situace Romů v ČR lepší než v některých státech EU. Horší podmínky mají například lidé žijící v romských osadách na Slovensku nebo Rumunsku. Čeští Romové jsou podle ní také s většinovou společností v kontaktu, a proto si více uvědomují vzájemné rozdíly.
Největší míra diskriminace panuje v přístupu ke vzdělání a k práci
Agentura zkoumala zkušenosti příslušníků menšin s diskriminací v devíti oblastech každodenního života: při hledání práce nebo v zaměstnání, při zajišťování bydlení, ve zdravotnictví a v sociálních službách, ve školách, v kavárnách, restauracích, barech či nočních klubech, v obchodech a v bankách. Největší míra diskriminace panuje v přístupu ke vzdělání a k práci.
Výsledky průzkumu podle Kocába souvisí s relativně vysokým právním povědomím českých Romů, schopností lépe identifikovat pocit diskriminace ve společnosti, ve které jsou mnohem lépe integrováni, než je tomu v případě Romů v ostatních státech: „Vzhledem k těmto skutečnostem mají čeští Romové mnohem větší šance na plnohodnotné zapojení do společnosti, přestože se u nich objevuje silný pocit diskriminace.“ Čeští Romové také nejlépe znají antidiskriminační opatření a organizace, které v této oblasti poskytují pomoc a poradenství. To odpovídá i rozvinuté síti nevládních organizací v ČR. „Dokáží se ve svých právech orientovat a zároveň vyžadovat jejich plnění,“ dodal Kocáb.
Češi si stále nepřejí bydlet poblíž romské komunity
Česká vláda se podle Kocába pokouší řešit problém otevřeně a transparentně, což ale neznamená, že může přijmout, že by čeští Romové byli nejdiskriminovanější v unii. Kabinet dnes probral zprávu o kanadské imigraci, přijal i manuál pro česká velvyslanectví týkající se romské problematiky. Podle Kocába nejsou nové materiály zásadního významu. Jde mimo jiné o přehled institucionálního nastavení ČR v oblasti romské integrace. „Je to vlastně materiál pro naše zahraniční úřady, které jsou často tázány na tuto problematiku,“ prohlásil.
Česká vláda čelí kritice za nedostatečnou snahu začlenit Romy do společnosti. „Pořád platí, že být Romem v této společnosti, znamená být zatížen společenskou stigmatizací ze strany majority,“ myslí si právník Jan Stejskal. Výzkum Eurobarometru z roku 2007 poukazuje na to, že sociální distance mezi romskou menšinou a českou majoritou je největší v celé Evropě. Vysoká míra diskriminace Romů ale panuje podle současné evropské studie také v Maďarsku, kde jí bylo podle zjištění agentury vystaveno 62 procent tamního romského etnika, v Polsku (59 procent) a Řecku (55 procent). Mezi ČR a tyto státy se vklínila už jen Malta, kde bylo vystaveno diskriminaci 63 procent tamních afrických přistěhovalců.