Praha - Ministři si na dnešním jednání vyslechli vládní zprávu o situaci Romů žijících v Česku. Za klíčový prvek pro zlepšení jejich situace považuje kabinet zapojení romských dětí do plnohodnotného vzdělávání. Česko je léta kritizováno za vysoký podíl romských dětí ve speciálních školách. Vláda chce také zlepšit šance Romů na získání zaměstnání a ukazovat pozitivní příklady začlenění Romů do většinové společnosti. „Jsou i pozitivní příklady a ty musíme využívat,“ uvedl na brífinku premiér Petr Nečas (ODS), který podotkl, že se zprávou kabinet zabýval velmi podrobně.
Dokument konstatuje, že významnou část romské populace postihuje sociální vyloučení. Jde prý o vážný systémový a společenský problém s komplexními politickými dopady. Za alarmující označuje materiál fakt, že se nepodařilo zastavit mezigenerační přenos sociálního vyloučení Romů, kdy romské děti ze znevýhodňujícího prostředí mají velmi malé šance na to, že se jim podaří v budoucnosti žít standardním způsobem.
Ačkoli materiál shrnuje pouze události a jevy loňského roku, zabývá se také okolnostmi, které mohou vést k napětí mezi většinovou společností a Romy, tedy i nepokojům, které postihly v uplynulých několika týdnech Šluknovsko. Napětí mezi většinovou společností a Romy v relativně chudém regionu přerostlo do pravidelně organizovaných demonstrací, kterých využívají pravicoví extremisté. Do kraje musela vláda vyslat speciální policejní jednotku.
Za nejlepší a zároveň i ekonomicky nejvýhodnější cestu, kterou lze romské rodiny ze sociálního vyloučení a chudoby vyvést, je podle zprávy investovat do oblasti inkluzivního vzdělávání Romů. Současně zpráva konstatuje, že první polovina roku 2010 dávala příslib pozitivních změn v této oblasti, do konce roku byly ale všechny zastaveny, a to přes výrazné naléhání českých expertů i významných mezinárodních institucí.
„Stejně jako v roce 2009 není možné zaznamenat pokrok v oblasti zaměstnanosti, i v roce 2010 zastávali Romové okrajovou pozici na trhu práce,“ pokračuje zpráva. Svou roli v tom podle ní hrály dopady ekonomické krize a růst nezaměstnanosti, zejména ve skupině osob se základním vzděláním s nízkou úrovní kvalifikace. Při hledání práce přitom Romové většinou uspěli pouze u nízkokvalifikovaných profesí za nižší platové ohodnocení a v horších pracovních podmínkách.
Vláda zamítla oba návrhy Libereckého kraje
Vláda podle očekávání nepodpoří ve sněmovně návrhy Libereckého kraje na zřízení tamního krajského soudu a změny v trestním zákoníku, kde kraj navrhoval, aby záchranáři používali stejné právní ochrany jako úřední osoby. Kabinet se dnes k oběma návrhům postavil negativně. Liberecký kraj návrhem novely zákona o soudech a soudcích usiluje o zřízení Krajského soudu v Liberci. Podle názoru vlády je ale novela nekoncepční a nejsou dostatečně vyčísleny její dopady do státního rozpočtu. Současný zákon počítá s osmi krajskými soudy v sídlech původních krajů. Nynějších krajů je ale o šest více - v Liberci, v Olomouci, v Pardubicích, ve Zlíně, v Jihlavě a v Karlových Varech jsou proto pobočky stávajících soudů. Vláda dnes poukázala na to, že novela by zřídila další krajský soud jen v jednom z nich a v ostatních ne.
Liberecký kraj argumentuje také tím, že už před deseti lety byl v Liberci postaven nový justiční palác, a tak by soud měl levně potřebné zázemí. Kabinet ale upozornil na zvýšené náklady plynoucí z potřeby platit soudním funkcionářům mzdy a také na nutné nákupy například výpočetní techniky.
V případě návrhu, aby byl útok na záchranáře útokem na veřejného činitele, si vláda myslí, že jde o nesystémový zásah do trestního řádu. Za útoky na záchranáře už nyní platí vyšší trestní sazby. Obdobnou předlohu z dílny Středočeského kraje navíc už letos na jaře Poslanecká sněmovna odmítla.
V současnosti ale platí vyšší trestní sazby jen pro agresory, kteří na záchranáře zaútočí ve chvíli, kdy poskytují pomoc. Pokud však zaútočí předtím nebo až potom, vztahují se na ně obvyklé sazby. Vláda nyní libereckému návrhu vyčítá i to, že z něj nevyplývá, že by záchranáři používali vyšší ochranu jen při výjezdech.
