Kde sehnat kameny potřebné k opravě kterého hradu nebo sochy, poradí restaurátorům nový katalog. Přispěje ke zrychlení oprav. Hledání vhodného materiálu totiž zatím bylo složité a zdlouhavé. Vyžadovalo sérii chemických analýz a trvalo i měsíce.
Vědci z výzkumného centra Unicre zařadili do svého přehledu lokalit s materiálem vhodným pro opravu památek 150 vzorků. „Trvalo to pět let. V první řadě jsme museli zjistit, kde lomy jsou,“ přiblížil Petr Koutník z výzkumného centra. Součástí katalogu jsou detailní chemické analýzy kamenů i taky třeba GPS souřadnice lomů, kam si pro ně restaurátoři mohou přijet.
Památkářům může katalog usnadnit a především urychlit práci. Například ústecký kostel dávali restaurátoři dohromady dva roky. Součástí byl chemický rozbor toho, co na památce zbylo. Nové kameny totiž musí mít stejné vlastnosti jako původní, jinak by nedržely pohromadě. „Pak se hledá, co je k tomu nejblíž. Je to opravdu detektivka, člověk musí jezdit a hledat,“ podotkl restaurátor Libor Pisklák.
Často nejsou jednoznačným vodítkem ani historické prameny. I když u jedné ze soch v ústeckém kostele památkáři věděli, ze kterého údolí na ni autor vzal materiál, na místě se ukázalo, že je v něm devět druhů pískovce. „Musely se udělat laboratorní zkoušky,“ uzavřel Daniel Vágner z ústeckého památkového ústavu.
Problém spočívá i v tom, že řada lokalit, odkud středověcí stavitelé přiváželi kameny, restaurátorům již neposlouží. „Spousta lokalit byla zničena, byli zavážené skládkou,“ poukázal Libor Pisklák.
Jeden z fungujících lomů, kde se nejspíše těžilo již ve středověku, je u Mšena. Jeho kameny posloužily například k obnově portálu v Litoměřicích z doby Karla IV. V lomu se těží speciální metodou pomocí vodní trysky a je jedním z míst zařazených do katalogu kamenů vhodných pro restaurování památek.
