Praha – Soudci stále bojují se znaleckými posudky a odbornými zprávami, které si mnohdy protiřečí. Změnu by mohl přinést zákon o soudních znalcích a tlumočnících. Česká justice ale na něj marně čeká už 40 let. Návrh je sice už půl druhého roku hotový, ministři ho ale nestíhají schválit. Platnost starého zákona opakovaně kritizoval i ombudsman Otakar Motejl. Zákon z dílny Jiřího Pospíšila teď čeká na novou vládu.
„Soud, který ustanovuje znalce, protože nedisponuje odbornou znalostí, má na stole často dva různé výsledky, které de facto není schopen posoudit,“ řekl ČT viceprezident Soudcovské unie Tomáš Mottl. Nejvíc se posudky liší v odhadech nemovitostí a v rodinných kauzách.
Příkladem může být kauza dvou dětí, o které se soudí jejich rodiče. Podle jednoho posudku jejich matka trpí bludy, druhý tvrdí, že je v pořádku. Děti proto už rok a půl zůstávají v dětském domově a zřejmě se na tom minimálně další dva měsíce nic nezmění. Soud si totiž požádal o další znalecké posudky. Stejné je to v dalším podezření, že otec svou tehdy devítiletou dceru sexuálně zneužíval.
Protichůdné posudky:
Jan Hořejší, soudní znalec z oboru zdravotnictví, dětská gynekologie: „Takové poranění mohlo vzniknout nejpravděpodobněji zaváděním prstu dospělé osoby, případně předmětu obdobné tloušťky.“
Ida Sikorová, soudní znalec z oboru psychiatrie: „Děti ve svém vývojovém procesu poznávají své tělo také tím, že si sami zavádějí prst či jiné předměty do všech tělních otvorů, včetně genitálu, čímž může dojít k poranění.“
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil proto vypracoval systém celoživotního vzdělávání soudních znalců, chtěl zavést jejich kontrolu i možnost odvolání. V případě pochybností o kvalitě soudního znalce by ho bylo možné přezkoušet. „Praxe je taková, že je velké množství znalců a tlumočníků, a naším cílem je, aby se dala přednost kvalitě, nikoliv kvantitě,“ dodala mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitka Zinke.
