Hlavní překážkou vzdělávání dětí s handicapem v běžných školách je velký počet žáků ve třídách, hodně administrativy a naopak málo asistentů. Vyplává to z průzkumu agentury Nielsen Admosphere mezi učiteli a řediteli škol. Současně se však ukázalo, že se zlepšilo financování podpory společného vzdělávání, na které si učitelé dříve nejvíce stěžovali.
Hlavní překážkou inkluze jsou podle učitelů a ředitelů plné třídy, financování se zlepšilo
Události: Hlavní překážkou inkluze jsou podle učitelů a ředitelů plné třídy (zdroj: ČT24)
Většina zdravotně postižených nebo jinak znevýhodněných dětí má nárok na docházku do běžné školy od roku 2005. Čerpat peníze od státu na podpůrná opatření, která mají vyhovět speciálním vzdělávacím potřebám handicapovaných i nadaných dětí, umožnila školám vyhláška od září 2016.
Před schválením vyhlášky o inkluzi v roce 2015 se osmašedesát procent ředitelů škol domnívalo, že na společné vzdělávání chybí peníze. V aktuálním průzkumu z konce minulého roku, kterého se účastnilo 507 učitelů a 126 ředitelů základních škol z celého Česka, to bylo pouhých osmadvacet procent respondentů.
Inkluze - rok poté
Problémem je administrativní zátěž
Inkluzi podle pedagogů nadále brzdí velká administrativní zátěž, nedostatek kvalitních asistentů a špatná metodická podpora škol od poraden. Nejčastěji pak jako překážku společného vzdělávání vnímají přeplněné třídy. Uvedly to dvě třetiny dotázaných.
Administrativa spojená s podporou dětem je neúměrně zatěžující pro polovinu učitelů. S nedostatkem kvalifikovaných asistentů pedagoga se potýká 58 procent ředitelů, přičemž 26 procent považuje jejich hledání za problematické. Spolupráci s asistenty si učitelé nicméně většinou pochvalují, kladně ji hodnotí 84 procent.
Zhruba čtyři pětiny učitelů a ředitelů by si přály, aby jim školské poradny lépe popisovaly, jak mají s dětmi pracovat. Více než polovina ředitelů si myslí, že by se učitelé na jejich škole měli dovědět víc o způsobu práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a s jejich pomůckami.
Ministr v demisi chystá revizi
Podle zadavatelů průzkumu – který představili zástupci školských odborů, Nadace Open Society Fund a České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání – se potvrdilo, že společné vzdělávání je pro většinu škol již běžnou realitou.
„Devadesát čtyři procent ředitelů běžných základních škol uvedlo, že má dlouholeté zkušenosti se vzděláváním žáků s postižením a dalšími speciálními vzdělávacími potřebami,“ řekla Lucie Plešková z Nadace OSF. Doufá, že data poslouží ministerstvu jako podklad při plánované finanční a věcné revizi inkluze, kterou chystá ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO).
Podle ministra je inkluze v současnosti příliš drahá. Loni stála téměř dvě miliardy korun. Jen využívání asistentů pedagoga přišlo stát v loňském školním roce na 1,35 miliardy korun. Plaga nechce, aby náklady na inkluzi zasáhly do zvyšování platů školských pracovníků. Další peníze bude chtít zajistit také třeba pro vysoké školy nebo na reformu financování školství.
Podle Pleškové z Nadace OSF není možné očekávat, že by společné vzdělávání dobře fungovalo, pokud by na něj šlo méně peněz. „Byl by to zpátečnický krok,“ doplnila ji ředitelka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková.
Mnoho škol se ale obává, že by ministerstvo školství mohlo snížit objem peněz určených právě na inkluzi. To by v praxi mohlo pro asisteny pedagogů znamenat méně peněz na jejich platy.
„MInisterstvo školství se na rok 2018 přidrží předpokladu, který představuje – bez investic – na podpůrná opatření 4,7 miliardy korun,“ uvádí ředitel odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání Jaroslav Faltýn.
Ministerstvo dnes uvedlo, že chce odstraňovat problémy konkrétními opatřeními. Aktuálně připravuje změny ve společném vzdělávání, které by měly zjednodušit administraci, upravit a vyčíslit skutečnou potřebu peněz na podporu a pomůcky a upřesnit podmínky činnosti asistentů pedagoga. O financování inkluze a dalších problémech chtějí už příští týden s ministerstvem jednat i odbory.