Praha – Bývalý prezident Václav Havel zahájil už třináctý ročník konference Forum 2000. Letošním tématem je Demokracie a svoboda v multipolárním světě. Kolem padesátky osobností z kulturního či politického života z Česka i zahraničí bude po dva dny diskutovat o stavu demokracie a svobody dvacet let po pádu železné opony. Havel ve svém úvodním projevu zmínil, že události dvacet let staré byly zásadní historickou okolností, kterou ale byli všichni natolik okouzleni, že si mysleli, že nastoupí etapa šťastného pozemského ráje. Současný svět je ale smutný stejně jako tenkrát, možná ještě smutnější, soudí Havel.
Exprezident také podotkl, že dnešní realitou je nadřazenost ekonomických zájmů nad dodržováním lidských práv a občanských svobod. Havel také kritizoval současné Rusko, které podle něj dobývá svá tehdejší území zpět, a to nenápadně pomocí různých tlaků, hlavně hospodářských.
Václav Havel:
„Současný ruský režim je velmi sofistikovanou a svým způsobem nebezpečnější formou imperiální politiky. Žádné brežněvovské okupace samozřejmě nehrozí, nepočítáme-li konflikt v Gruzii, ale takové nenápadné hospodářské dobývání, takové způsoby různých nepřímých tlaků, to lze doložit.“
Havel se zároveň pozastavil nad tím, že americký prezident Barack Obama, čerstvý nositel Nobelovy ceny za mír, nepřijal dalajlamu. Obama se s ním chce setkat až po své listopadové návštěvě Číny. „Provede tím maličký nepatrný kompromis, kompromis, který má i svou určitou logiku. Nicméně otázka je, zda ty velké osudové kompromisy nemají svoji předehru, svůj prapůvod, své první pramínky právě v těch malých, nenápadných, víceméně logických kompromisech,“ uvedl Havel. Český exprezident se vždy v otázce Tibetu silně angažoval a s dalajlamou se oficiálně setkával i jako hlava státu.
Podle Havla, zakladatele debatního fóra, je velkou devizou celé akce to, že debaty mají dlouhodobý a nepřímý efekt. Jako příklad bývalý prezident uvádí téma globálního oteplování. „Teprve dnes k tomu trochu některé vlády začínají přihlížet,“ dodává Havel.
Geldof: Referendum k Lisabonu mělo být v celé EU
Podle irského zpěváka a aktivisty Boba Geldofa je Evropská unie sice skvělý projekt, ale politici a Brusel nemohou její podobu rozvíjet, aniž se o tom povede celoevropská debata a aniž o tom budou rozhodovat lidé. Je podle něj například škoda, že o Lisabonu hlasovali občané Irska jako jediní v Evropě v referendu. Geldof v tom vidí demokratický deficit EU, podle něj špičky EU mění strukturu sedmadvacítky bez ohledu na názory lidí: „Kdyby se i Češi vyjadřovali v referendu, odstranilo by to problém vašeho prezidenta. To je základ celého problému.“
Na konferenci vystoupila i šéfka skupiny Hlas Beslanu Ella Kesajevová, která sdružuje příbuzné obětí teroristického útoku na školu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku by měl podle ní přednostně vyřizovat podání obětí teroristických útoků a jejich příbuzných. Byla by proto ráda, kdyby se její výzva objevila mezi závěrečnými doporučeními konference. I pět let poté, co osvobozovací akce ukončila několikadenní tragédii v beslanské škole s více než třemi stovkami obětí, není podle Kesajevové známá plná pravda o tehdejších událostech. Připomněla, že stížnost na chybný postup ruských úřadů, kterou podali příbuzní obětí útoku na moskevské divadlo Dubrovka z roku 2002, evropský soud řeší už šest či sedm let.
Na konferenci se setkají významné světové osobnosti. Během dvou dnů se na Foru 2000 objeví například ruský politik a ekonom Jegor Gajdar, vůdce běloruské opozice Alexandr Milinkevič a také izraelský ministr obrany Ehud Barak.
