Deklarace brněnského zastupitelstva, v němž vyjadřují lítost nad pochodem smrti tisíců brněnských Němců v roce 1945, ukázala na nesoulad mezi hejtmanem kraje Michalem Haškem (ČSSD) a vedením města. Podle hejtmana se radní dopustili pouze prázdného a mediálního gesta. O historii by podle něj neměli hlasovat a rozhodovat politici.
Třicetikilometrový pochod do sběrného tábora v Pohořelicích nepřežilo asi sedmnáct set lidí. Vedení Brna vyjádřilo v deklaraci lítosti za divoký odsun, který se po sedmdesáti letech od událostí připomíná. „Stejně jako si většina obyvatel uvědomuje obrovská příkoří, která vznikla mezi roky 1938 až 1945, tak je nutné si uvědomit, že i po skončení války došlo k podobným příkořím, byť v daleko menším rozsahu,“ upozornil primátor Petr Vokřál (ANO). I hejtmanovi Michalu Haškovi (ČSSD) je líto každé válečné oběti, zvlášť mezi civilisty. „Válka je bestie a je jasné, že i to, co se dělo těsně po ukončení války, jsou z dnešního pohledu věcí, kterých musíme samozřejmě litovat,“ uvedl Hašek.
Už jsme se omluvili a vyrovnaněji, říká Hašek
Jinak se ale Hašek s krokem města neztotožňuje a označuje ho za prázdné, mediální gesto. Zdůvodňuje to i tak, že se radní pouze opakují. „Vedení města se už před čtrnácti lety omluvilo za odsun, respektive vyjádřilo lítost, tehdy ovšem mnohem vyrovnanějším textem, ve kterém brněnští radní připomněli také oběti z řad Čechů, brněnských Židů nebo Romů, kteří byli z Brna deportováni do koncentračních táborů a v drtivé většině zemřeli,“ upozornil Hašek.
Dopadu války na Čechy se text současné deklarace podle jeho mínění věnuje minimálně, uvítal by naopak, kdyby byli zmíněni třeba odbojáři popravení na Kounicových kolejích. Podle Vokřála je ale důležité, že zločiny spáchané na českém civilním obyvatelstvu neopomněli. „Není pravdou, že bychom se tomu nevěnovali,“ hájí text.
Politici nemají řešit historii
Podle Haška se hlasovalo politicky o historii, což by neměl dělat nikdo. „Historii mají řešit historici, my se máme věnovat budoucnosti, nikoli výkladu minulosti,“ prohlásil. Vokřál ale oponuje, že máme-li se věnovat budoucnosti, je potřeba si vyčistit minulost. „Ta je dávno vyčištěná, není na to potřeba hlasování brněnského zastupitelstva,“ namítá Hašek. Primátor by každopádně nechtěl, aby se zapomnělo na obrovské trauma, kteří si odsunutí prožili. „Mnozí z nich jsou na sklonku svého života a myslím si, že je důležité se tomu postavit čelem, aby jim bylo dáno na vědomí, že si jsme vědomi toho, co se jim stalo,“ řekl Vokřál.
Jako brněnský pochod smrti je označováno vysídlení Němců z Brna po druhé světové válce, které bylo součástí celkového vysídlení občanů německé národnosti z území Československa. Výnosem rady Zemského národního výboru pro Velké Brno ze dne 29. května 1945 nařídili představitelé města vysídlení německého obyvatelstva podle schválených „Prozatímních všeobecných směrnic“. Téhož dne se předsednictvo ZNV usneslo, že nebudou nadále Němcům vystavována potvrzení o jejich loajálním chování či antifašistické činnosti.
Dne 30. května 1945 ve 22 hodin večer bylo vyvedeno přibližně 25 tisíc německých obyvatel (ženy, děti a starci). Za dozoru ozbrojených Revolučních gard brněnské Zbrojovky a armádních jednotek následoval pochod bez jídla, bez vody, bez lékařské péče a bez zastávek pro odpočinek. Po přenocování v rajhradské sokolovně, orlovně, hostinských sálech, v zemském sirotčinci i jiných prostorách a na fotbalovém hřišti dorazili vysídlenci v ranních hodinách 31. května 1945 do Pohořelic.
