Praha – Pondělní zprávu o dopadení a smrti nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina považuje zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Petr Hájek za ukončení mediálního příběhu, který ve veřejnosti vyvolá zdánlivé uspokojení. V pořadu Interview ČT24 vysvětloval své výroky pro server ParlamentniListy.cz, kde teroristův mediální obraz přirovnal k fikci a pohádce, která vede ke zjednodušené interpretaci.
Hájek o „fikcích“: Zjednodušené vidění skrze média je nebezpečné
„Příběh bin Ládin je vystaven jako pohádka o dobru a zlu. On je to zlo, vousatý ďábel. Jeho smrtí si svět zdánlivě oddechl a všechno bude krásné. Myslím si, že tak to není,“ uvedl Hájek s tím, že chce uvést na pravou mírou výroky o „popření existence bin Ládina“. „Hovořil jsem o mediálních mystifikacích, o mediálních fikcích a v zápětí se stala realitou další fikce. Objevila se řada dezinterpretací mého výroku,“ dodal.
Hájek dále v pořadu rozvedl, že obraz bývalého vůdce al-Káidy jakožto „ztělesnění všeho islámského zla“ je příliš zjednodušený, a tudíž může vést ke zdánlivému uspokojení veřejnosti. Zmínil v této souvislosti málo známé informace o spolupráci bin Ládina se Spojenými státy ještě v době před útoky z 11. září. „Ten mediální příběh je stavěný takto – je 11. září, předtím nic a nyní zde máme bin Ládina jako hotového ďábla. To je naprostá mediální fikce a klasický příklad toho, jak zjednodušená interpretace věcí vede ke zjednodušeným náladám a pocitům. Je to totiž velmi nebezpečné,“ sdělil prezidentův vicekancléř.
Své mínění porovnal se současnou vlnou nepokojů v arabských státech na severu Afriky, i zde varoval před jednostrannými soudy z mediálních výstupů. „Dnes pozorujeme obdobné situace v severní Africe, kde opět vytváříme na jedné straně ty jednoduše zlé, na straně druhé ty jednoduše dobré. Pozoruji velmi pozoruhodnou mediální kampaň o dobrých a zlých, kde když zabijete syna a vnuky nějakého člověka, najednou je to dobré, zatímco když zabijete jiného, je to zlé. Podle mě je to zlé prostě vždycky,“ řekl vicekancléř.
„Nadšení je předčasné“
Záhy po veřejném oznámení amerického prezidenta Baracka Obamy o dopadení bin Ládina se do ulic Washingtonu vypravily stovky lidí a smrt někdejší hlavy al-Káidy mohutně oslavovaly. Podle Hájka je však takové nadšení předčasné: „Skončení mediální fikce bin Ládin natolik ukolébá celou veřejnost a celé veřejné mínění, že bude tendence si myslet, že bylo dobojováno, drakovi byla staťa hlava, ale já se obávám, že i v pohádkách často drakovi na místě jedné hlavy naroste deset dalších.“
„Role médií je tragická ve vytváření a zplošťování příběhů. Nedávají těm druhým názorům stejnou váhu - prostě něco mainstreamově tvrdí a to se stane realitou.“
Hájek v souvislosti s teroristickými útoky z roku 2001 v minulých výrocích zpochybnil způsob, jakým média o 11. září informovala a informují. „Těch možností (zpochybnění) je řada. Jedna z nich se nabízí ve zvláštních výpovědích, které padly třeba od Benazír Bhůtové a bývalých příslušníků CIA a FBI, kteří tvrdí, že Usáma bin Ládin zahynul už dávno. To by pak znamenalo, že to bylo přesně načasováno v souvislosti třeba s nějakými vnitropolitickými věcmi. Nevím, opravdu nevím… Tady se dohadujeme, ale mediální obraz o tom, že byl dopaden ďábel, už je dávno hotov. Myslím si, že to není tak jednoduché,“ dodal Hájek.
Petr Hájek:
"Terorismus je strašlivá záležitost. Já se obávám, že právě média a zjednodušené vidění světa terorismus hodně spolustvořily. Že zjednodušené chápání například islámu, zjednodušené chápání radikálního islámu vs. normálního islámu vede v očích lidí k hluboké nenávisti k islámu jako takovému. Vede to k nepochopitelně brutálním výrokům. To prostě není pravda. V každé společnosti, v každém náboženství existují okrajoví, šílení jedinci a skupiny, kteří prostě volí radikální metody. To je jedna z věcí, kterou média neříkají, a je to další z fikcí, která tady vzniká."
Pasáž z Hájkovy knihy Smrt ve středu (2009) o mediálním obrazu Usámy bin Ládina:
Jedna z vážnějších konspiračních teorií tvrdí - a má k tomu docela slušný argumentář - že všechno včetně Al-Kajdy je výtvor amerických tajných služeb. Bez ohledu na to, zda tomu tak je, či není, jedno je zjevné: kdyby nebylo Usámy Bin Ládina, musel by ho Hollywood prezidentu Bushovi vymyslet a nechat virtuálně oživit mediálním šémem značky Rabi Low.
Osobně se kloním k názoru, že Usáma (v podobě, v jaké ho celý svět zná z jeho komických televizních „projevů“) nikdy neexistoval. Nikoli proto, že bych byl přívrženec konspiračních teorií (navzdory tomu, že na ně všechno ukazuje), ale protože se přece jen neskromně pokládám za jistého znalce médií, jejich metod a působení.
Pro Bin Ládina, podle mých znalostí, z toho plyne smutný závěr, že pokud existoval (či existuje) nějak jinak, než jak ho známe z médií, je mu to houby platné, protože stejně neexistuje. A to navzdory základnímu axiomu mediální manipulace, že pokud něco neexistuje, ještě to vůbec neznamená že to neexistuje, ale to už bychom se pouštěli na práh odborné debaty, která není smyslem tohoto textu, neboť kromě jiného by nikoho (právem) nebavila.
Spíše jako zábavnou vložku učiním raději malou praktickou exkurzi do všech těch existencí a neexistencí, protože s nástupem spásonosného Baracka Obamy do úřadu amerického prezidenta - je-li moje úvaha správná - se věci kolem Usámy začnou brzy hýbat, takže čtenář dostane hezkou příležitost ověřit si alespoň některá tvrzení „na vlastní oči“ v nedaleké budoucnosti, o níž přece zatím nic nevíme: Pokud Usáma neexistuje, znamená to, že ho nelze ulovit.
Z toho plyne, že uloven bude. Televizemi se prokutálí nejspíš i jeho uříznutá hlava, odborníci potvrdí nade vši pochybnost jeho DNA a Ládinovic rodina mu z větší části ani nepřijde na pohřeb.
Pokud ovšem Usáma opravdu existoval či existuje, nebude nikdy chycen. Pravděpodobně jednoho dne záhadně zmizí jako onen pověstný Golem a přestane o sobě navždy dávat prostřednictvím své oblíbené televizní stanice vědět, takže nakonec nám, jeho vděčným seriálovým divákům, nezbude, než s těžkým srdcem vzít na vědomí „informace ověřené ze dvou na sobě nezávislých zdrojů“, že zahynul kdesi v afgánských horách na následky akutního úpalu nebo chorobné trudnomyslnosti. Nebude to úplně jisté, ale hlavně že jsme se toho ďábla navždy zbavili.