V platnost vstupuje novela zákona o střetu zájmů, podle které musí politici, veřejní funkcionáři a také soudci nově podávat majetková přiznání už při vstupu do úřadu. Povinnost se vztahuje na pětatřicet tisíc veřejných činitelů. Část normy známá jako Lex Babiš, která omezuje možnost podnikání členů vlády, platí už od 9. února.
Funkcionáři nově musí přiznat majetek hned při vstupu do úřadu, politiky nevyjímaje
Analytik Transparency International: Startovní čára je jasně nastavená (zdroj: ČT24)
Ačkoliv politici a jiní funkcionáři museli doposud přiznávat majetek pravidelně každý rok, nikdo nevěděl, s jakým vlastnictvím do funkce nastoupili. To se od 1. září změní. Nově musí podat takzvané vstupní oznámení o majetku, příjmech a nesplacených závazcích. Díky tomu bude možné posuzovat, jak se jejich majetek měnil v průběhu let, a kontrolovat případné zneužití.
„Teď máme jasně nastavenou startovní čáru, takže můžeme jednoduše posuzovat, jak se u veřejných funkcionářů měnil majetek jak movitý, tak nemovitý po dobu jejich funkce,“ vysvětluje analytik Transparency International Milan Eibl. To podle něj může být velké vodítko, kdyby padlo podezření, že někdo svého postavení využíval.
Vláda zákon chápe jako nástroj boje s korupcí
Soudci i funkcionáři musí oznámení poskytnout během října a listopadu. Výjimku mají pouze současní poslanci a senátoři, kteří podají oznámení až na konci června příští roku. Průběžná majetková přiznání budou funkcionáři podávat na konci června stejně jako doposud.
Jednotný registr má podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje jeho zavedení za úspěch v boji s korupcí. „Nová pravidla budou platit od září 2017, to znamená už v nadcházejících parlamentních volbách, budou také přísněji nastaveny sankce za případné porušení zákona,“ uvedla při nedávném hodnocení práce legislativní sekce úřadu vlády.
Sedmnáct párů očí
Za zavedení informací do registru jsou zodpovědní sami funkcionáři. Plnění těchto povinností bude kontrolovat nový odbor resortu spravedlnosti – odbor střetu zájmů. Pro ten bylo vyčleněno sedmnáct zaměstnanců a podle Eibla jde - při namátkovém ověřování - o dostačující počet.
Pokud by ale měli ověřovat pravdivost údajů u všech 35 tisíc funkcionářů, je velikost odboru hraniční. Eibl však připomíná, že kontrola nespočívá v ověřování pravdivosti každého údaje, ale pouze ověřování jejich shody mezi jinými dostupnými informačními systémy.
„Evidenční orgán, který bude vést centrální rejstřík, má právo nahlížet do ostatních informačních systémů – obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, případně i katastru nemovitostí, aby si mohl ověřovat ty informace, které byly do registru oznámení vloženy,“ vysvětluje. To, co veřejní činitelé do registru uvedou, podle něj tedy nemusí být zcela pravdivé, nicméně existuje alespoň nějaká úroveň kontroly nad poskytnutými informacemi.
Kontrole podléhají nemovitosti i cenné papíry
Kromě dohledu ze strany ministerstva musí v některých případech dokládat pravdivost informací i sám politik. Činitelé musí například vysvětlit účel a zdroj některých plateb a u obchodování s nemovitostmi musí dodat informace o prodávajícím, obvyklé ceně, místě a čase. „Tento podklad už tedy přesahuje hranice čestného prohlášení a obsahuje informace navíc, které podkládají pravdivost či nepravdivost tvrzení,“ dodává.
Kromě nemovitostí podléhají kontrole také cenné papíry případě jiná vlastnictví. Co se týká movitých věcí, záleží to na tom, jestli finanční pohyby daného činitele přesáhnou za rok hranici 500 tisíc korun. Případné movité dary, které jsou menší než 50 tisíc korun, se ale do celkového součtu nepočítají.
„Máme spodní hranici padesáti tisíc, kde se to přímo neeviduje. To, co je pak nad hranicí, se započítá do ročního souhrnu nabytých věcí, který většinou těch 500 tisíc přesáhne. To už se pak do registru musí uvádět také,“ vysvětluje Eibl.
Soudcovská oznámení nebudou veřejná
Nově byli do centrálního registru zahrnuti také soudci. Ohledně jejich zapojení se prý vedly divoké debaty. Diskutovalo se, jestli to pro ně účast v registru nemůže být potenciálně nebezpečná s ohledem na jejich nezávislost a možnost vydírání. Soudcovská oznámení ale na rozdíl od těch ostatních nebudou veřejná, registr by pro ně proto žádné ohrožení představovat neměl.
Eibl zavedení systému nevidí pouze jako nástroj, který slouží pro kontrolu veřejných činitelů. Podle něj je může i chránit. Tvrdí totiž, že díky registru se mohou v případě neopodstatněného obvinění jasně deklarovat, že nejsou nijak ovlivněni, nenabyli žádného překvapivého bohatství kvůli kauzám a podobně.