Štrasburk - Evropský parlament má na programu usnesení týkající se pro společné evropské strategie v oblasti romské problematiky. Navrhovaný dokument, který má veskrze obecný charakter, konkrétně zmiňuje pouze Českou republiku. Návrh žádá ukončit provoz vepřína na místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech.
Evropský parlament ve zprávě o romské problematice upozorňuje na vepřín v Letech
Evropský parlament již v roce 2005 schválil rezoluci, která odsoudila diskriminaci Romů a jmenovitě od České republiky tehdy žádala zrušení vepřína v Letech.
Čeští europoslanci v souvislosti s projednávaným návrhem upozorňují na to, že jde o naprosto obecné usnesení o evropské strategii pro romskou menšinu, které nezmiňuje žádnou konkrétní zemi ani konkrétní případy s výjimkou právě České republiky a vepřína v Letech.
Jan Zahradil (ODS) uznává, že zpráva o situaci Romů je sice důležitá, ale že jde o celoevropský problém a není přijatelné jmenovat jako jedinou problémovou zemi ze všech zemí EU právě ČR. Podle něj je třeba trvat na tom, aby takové zprávy měly obecný charakter, protože zmínka o vepřínu v Letech neprospěje řešení problému, naopak může vyvolat vášně na obou stranách - demonstrace romských aktivistů i neonacistů, jak už se to stalo v minulosti.
Podobný názor má i poslanec za KDU-ČSL Jan Březina. „Chce-li Evropská unie do této otázky spadající do svrchované pravomoci orgánů ČR zasahovat, měla by jedním dechem dát na stůl potřebné dvě miliardy korun, které jsou k likvidaci prasečáku a vybudování památníku potřeba. Bez toho se jedná jen o laciné a populistické moralizování,“ doplnil.
S rezolucí o jednotné strategii ve vztahu k Romům přišel německý poslanec za Zelené Milan Horáček, což se nelíbí Březinovi. „Když už má potřebu za Lety někoho kárat, měl by si vzít na paškál německé orgány jako právní nástupce německé nacistické moci, která byla v protektorátu Čechy a Morava faktickým nositelem moci,“ řekl český europoslanec a dodal, že historická odpovědnost za existenci koncentračního tábora v Letech v době druhé světové války neleží na českých orgánech, ale na německých.
Není to poprvé, kdy Evropský parlament žádá odstranění vepřína, který byl byla vystavěn na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy, kde podle historických pramenů přišlo za války o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně.
Obsah rezoluce Evropského parlamentu o evropské strategii vůči Romům
Hlavní část obsahu
Europoslanci svým souhlasem stvrdili názor, že Romové jsou zcela jasně diskriminováni napříč Evropskou unií. „Anticikánství a romofóbie jsou v Evropě stále rozšířené a jsou využívány extremisty, což může přerůst v rasistické útoky, nenávistné slovní projevy, fyzické útoky, nezákonné vystěhování či obtěžování ze strany policie,“ uvádí rezoluce a připomíná, že všechny kandidátské země, jež se ucházely v minulosti o členství v EU, se zavázaly k lepšímu začlenění romské komunity do společnosti. Parlament tak vyzývá Evropskou komisi, aby prozkoumala a vyhodnotila, nakolik státy tento závazek plní.
Lety u Písku
EP rovněž připomíná, že „romský holokaust (porajmos) si zaslouží plné uznání odpovídající závažnosti nacistických zločinů“. Zároveň vyzývá příslušné úřady k „likvidaci vepřína, který byl postaven na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, a k vybudování památníku, jež by vzdal hold obětem (nacistického) pronásledování“.
Bydlení
Podle poslanců existují důkazy takzvané ghettoizace. Romové bývají násilně vystěhováváni, nebo jim je znemožněno, aby se odstěhovali z ghetta. Evropská komise by měla podpořit programy, které počítají s likvidací romských slumů a poskytují bydlení pro romské občany. Poslanci rovněž vyzvali členské státy, aby vyřešily problém kempů, kde „neexistují žádné hygienické a bezpečnostní standardy a kde řada romských dětí umírá při nehodách, především požárech“.
Zdraví
Členské státy podle EP musí zlepšit zdravotní situaci romské komunity a ukončit její vyloučení ze systému zdravotní péče. Například „rasistickou segregaci ve zdravotnických zařízeních a sterilizaci z donucení u romských žen“.
Vzdělání
Evropský parlament se domnívá, že segregace Romů ve vzdělání je v členských státech EU stále tolerována a Evropská komise by měla připravit novou odpovídající legislativu, která by tomuto jednání zabránila.
Zaměstnanost
Romská komunita údajně trpí „nepřijatelně vysokou úrovní nezaměstnanosti“. Evropská komise by podle poslanců měla podporovat integraci Romů na pracovním trhu pomocí školení, rekvalifikačních kurzů a měla by podpořit poskytování takzvaných mikroúvěrů, které by Romům pomohly založit živnost či malou firmu.