Praha - Na včerejším zasedání schválila vláda vznik odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách. Cílem agentury bude pomoc sociálně vyčleněným komunitám s integrací do společnosti v oblasti vzdělání, bydlení a pracovních příležitostí. Podle ministryně Džamily Stehlíkové je právě dlouhodobá nezaměstnanost Romů jedním z nejpalčivějších problémů.
„Agentura nechce nikomu nic dávat zadarmo, záměrem je, abychom vtáhli rodiny do procesu vzdělávání a zaměstnávání, teprve pak dosáhnou na lepší úroveň a kvalitu života. Úsilí ale budou muset vyvíjet po zbytek svého života,“ řekla Džamila Stehlíková České televizi.
Projekt nejprve bude pilotní, dva roky ve dvanácti městech po celé České republice. Práce agentury bude probíhat na dvou úrovních - lokální a centrální. Spolupráce mezi místními samosprávami, organizacemi, úřady práce i samotnými Romy je velmi důležitá, aby se podařilo „rozbít“ strukturu ghett, která jejich obyvatelům brání v aktivním přístu ke změnám.
Neméně důležitá je podle Stehlíkové i koordinace projektu na úrovni řídicích orgánů, tedy spolupráce mezi ministerskými resorty, které se na činnosti agentury podílejí. Změny se tak dotýkají například sociální politiky státu, konkrétně úpravy systému sociálních dávek.
„V současné době se vyplatí být na dávkách víc než pracovat, protože rozdíl je minimální,“ srovnává ministryně a dodává, že se změnami vláda už začala. „Reformní balíček přiměl spoust Romů k hledání zaměstnání. Bohužel jsme zjistili, že na to nemají vzdělání,“ zmiňuje jeden z problémů, které bude agentura řešit.
Romové si uvědomují, že aktivní přístup k životu se vyplácí, říká ministryně. Hlavní překážkou není podle ní v současné době nezájem o práci, ale nedostatečná kvalifikace Romů a také ztráta pracovních návyků v případě dlouhodobé nezaměstnanosti.
Je třeba člověka první rok motivovat, aby si práci udržel. Podle Stehlíkové se nedá v žádném případě mluvit o pozitivní diskriminaci, i když motivace vyžaduje výraznou podporu ze strany státu: „Stát přijde daleko levněji, když se bude snažit udržet člověka v zaměstnání, dokud se nechytí sám, než mu doživotně vyplácet sociální dávky.“
