Praha - Podle politoložky Vladimíry Dvořákové musí česká společnost od politiků více vyžadovat etické chování. Češi totiž stále obdivují ty, co rychle zbohatli, aniž by se ptali, za jakých podmínek se to stalo. Politici si následně zvykli, že nemusejí skládat účty. Vyšetření velkých korupčních kauz v ČR mimo jiné brání i časté účelové změny vyšetřujících týmů, a to v momentě, kdy se začínají v problematice orientovat. Dvořáková to řekla v pořadu Hyde Park ČT24. Nedořešené případy přitom povzbuzují nespokojenost občanů a rostoucí frustraci v době škrtů a úspor. Kauzu „Bárta a Škárka“ vidí politoložka jako příklad toho, že Česko zafungovalo jako právní stát, když soud proběhl profesionálně. Problémem jsou ale podle Dvořákové zákony, které od samého počátku korupci nahrávají. Bylo by třeba posílit investigativní žurnalistiku a nevládní organizace. Dvořáková se tématu korupce a nedostatkům demokracie v Česku věnuje i ve své nové knize Rozkl(r)ádání státu.
Čeští politici nejsou zvyklí skládat účty
Politika většinu lidí změní. Základ tkví podle Dvořákové v nastavení institucí – v tom, zda dávají lidem prostor, aby zneužívali svého postavení. Druhá věc je pak společnost. Politici by měli skládat účty, což v Česku není zaběhlá tradice. Politoložka připomněla nedávný případ německého prezidenta Wulffa, který odstoupil. „Přitom nebylo ani podezření, že by spáchal trestný čin. Z hlediska Němců se ale zachoval neeticky,“ podotkla Dvořáková. Na etickém chování politiků proto musí trvat právě společnost.
Češi obdivují ty, co rychle zbohatli, ale neptají se příliš často, jakým způsobem toho dosáhli – jestli tvrdě pracovali a opravdu mají znalosti či schopnosti. „Společnost to spíše obdivuje, než aby to kritizovala,“ poznamenala šéfka Akreditační komise ČR. Výsledkem potom ale je, že v politice se udrží pouze ti, kdo si vytvoří určité konexe a ženou se za zbohatnutím. „Znám ale spoustu politiků, o nichž jsem přesvědčena, že jsou čestní a do politiky šli za účelem udělat něco pro tuto společnost,“ konstatovala na druhou stranu Dvořáková.
Korupční chování podle ní není vlastní každému politikovi. Každý odhalený případ, jako tomu bylo v pár dní staré kauze bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha, je ale velmi důležitý. „Doufám, že se to podaří došetřit a nenastane profesní chyba,“ řekla politoložka. Odhalená korupce v Rathově případu ale podle ní není útokem na opoziční sociální demokraty. „Podle mého názoru si pan Rath myslel, že má takové kontakty, že je poměrně beztrestný,“ míní Dvořáková.
Korupce prorostla do nejvyšších vrstev politiky
Dvořáková poukázala na závažné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS), které upozorňují na propojení byznysu a politiky a napadení státní správy. „Kladu si otázku, komu z vrcholných politiků má vlastně BIS zprávy předkládat, koho varovat. V momentě, kdy jde korupce do nejvyšších vrstev politiky, eliminuje se tím prostor, aby plnila BIS svou funkci,“ konstatovala Dvořáková s tím, že se jedná o velké nebezpečí pro fungování demokracie v Česku.
Odhad je, že kvůli korupci a klientelistickým vazbám ročně „zmizí“ 100 miliard, a to v době, kdy vláda škrtá, kde se dá. Forma korupce spojená s Rathovým případem podle šéfky akreditační komise není tolik závažná jako nastavení, která vznikají spolu se zákony a umožňují znalým osobám využít určité prostředky. „Trestání je pak velmi obtížné, máte to nastavené v zákoně,“ poznamenala Dvořáková a připomněla případ exekucí, kde se podle ní jedná vyloženě o „hyenismus“.
Politoložka Vladimíra Dvořáková:
„U důležitých kauz mnohdy dochází k výměně lidí v momentě, kdy by mělo dojít k uzavírání systému, a tím se ten čas prodlužuje. Policie je podfinancovaná a pracuje ve velmi špatných podmínkách a přitom se často musí zabývat věcmi, které nejsou tolik podstatné.“
S vyšetřením korupčních kauz to v Čechách vázne
U mnoha případů je podle politoložky nutné hlubší rozkrytí – analýza jednotlivých vazeb. „Pokud je navíc vytvořen kvalitní tým, který se pomalu dostává k jádru problému, je takovým zvykem, že dojde k předání případu,“ poznamenala Dvořáková. „Často se také hraje na to, kdy dojde k promlčení,“ dodala. Nedořešené kauzy jsou přitom jedním z důvodů rostoucí nespokojenosti a frustrace ve společnosti.
Nedávný proces s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou Dvořákovou potěšil i proto, že se jednalo o lidi spojené s vládní stranou Věci veřejné. „Proces byl veden profesionálně. Z takovýchto příkladů člověk získává pocit, že tu existuje právní stát,“ uvedla politoložka.
Naději vidí v investigativní žurnalistice, která se neustále posouvá dopředu. Podmínky ale stále nejsou nastaveny jako na Západě, kde se novináři třeba rok věnují jediné kauze. Další věcí je, že úspěšní podnikatelé na Západě často financují nevládní organizace, na něž ale v Česku nikdo moc přispívat nechce. To by se podle Dvořákové mělo změnit.
