Praha - Důvěra ve sněmovnu a Senát výrazně klesla. Věří jim asi čtvrtina lidí a jen tři, respektive dvě procenta dotázaných důvěřují parlamentním komorám jednoznačně. O poznání vyšší důvěryhodnost si v očích veřejnosti udržuje prezident, jemuž věří 70 procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM, kterého se zúčastnilo více než 1 200 plnoletých lidí.
Důvěra ve sněmovnu a Senát klesá, lidé věří prezidentovi
Podle autorů výzkumu spory o změny ústavy a termín konání předčasných voleb důvěru občanů v parlament oslabily. Obě komory ztratily důvěru, kterou přechodně získaly před pádem vlády Mirka Topolánka (ODS), v době českého předsednictví Evropské unii. Sněmovně v září důvěřovalo 27 procent lidí, v únoru to bylo 39 procent. Z uvedených 27 procent přitom jen tři procenta tvoří ti, kteří odpověděli, že sněmovně určitě věří, 24 procent řeklo, že jí spíše věří. Senátu v září důvěřovalo celkem 24 procent, z toho jednoznačné důvěře se horní komora těšila u dvou procent dotázaných. V únoru Senátu věřilo 32 procent.
Obě parlamentní komory si podle agentury STEM získaly poměrně vysokou důvěru počátkem roku 2009, kdy Česká republika předsedala EU. „Aktuální data odrážejí výrazný propad, v případě Senátu na úroveň stejnou jako před rokem, v případě Poslanecké sněmovny na hodnotu srovnatelnou s obdobími hlubokých politických krizí na konci roku 1997 (rozštěpení ODS a pád Klausovy vlády) nebo počátku roku 2000 (hnutí Děkujeme, odejděte proti takzvané opoziční smlouvě),“ uvedli autoři průzkumu.
Levicoví lidé zákonodárcům nevěří
Nejvíce důvěřují nejvyšším ústavním institucím stoupenci ODS, poměrně vysoká je důvěra i mezi příznivci KDU-ČSL a TOP 09. Levice, zvláště pak komunisté, věří nejvyššímu zákonodárnému sboru výrazně méně, uvedl STEM. U komunistických voličů je podle průzkumu nedůvěra k Senátu dána tím, že většinou odmítají existenci horní komory. Nedůvěru vůči parlamentu vyjadřují také stoupenci Strany zelených. „Snad nejspíše u nich to lze chápat jako protest proti postupu v nedávné politické krizi,“ napsali autoři průzkumu.
Naopak důvěra v prezidenta se ve srovnání s únorem změnila jen nepatrně, počátkem roku mu věřilo 72 procent dotázaných.