Praha – Součástí změny financování vysokých škol by mohl být výběr určitých oborů, které jsou klíčové pro budoucí konkurenceschopnost České republiky. Tyto obory by byly například finančně dotovány ze školného. V pořadu Hyde Park ČT24 to uvedl ministr školství za Věci veřejné Josef Dobeš.
„Já zastávám názor, že si máme vytknout pět klíčových oborů, mimo jiné z historie, z infrastruktury. Mezi nimi třeba technické směry, strojírenství, které má základnu, by mělo být prioritním směrem a ten by stát měl podporovat,“ myslí si Dobeš. Další oblastí hodnou podpory je podle ministra energetika.
Zdrojem financí pro dotované obory by mohlo být školné, které chce Dobeš zavést. „Jestliže se bavíme, že bude zavedeno školné, tak může školné dotovat tyhle směry,“ uvažuje ministr školství.
Změna vysokoškolského zákona má zajistit hospodářskou konkurenceschopnost ČR. „Tady se vede veliký spor, jestli si máme vytknout obory, které potřebujeme a které chceme speciálně podporovat, nebo jestli být otevřenou zemí, otevřenou ekonomikou a reagovat na to, co se děje,“ vysvětluje Dobeš s tím, že sám se přiklání k první možnosti.
Nemít osm tisíc oborů
Výběr preferovaných oborů se může stát součástí reformy akreditačního systému. „Místo oborové akreditace chceme dát institucionální akreditaci. To znamená nemít osm tisíc oborů, které speciálně akreditujeme, ale mít nějaký profil školy,“ říká Dobeš. To by podle něj mělo přinést garanci jednotné kvality výuky na vysokých školách.
Ministr Dobeš dále plánuje omezit počet studentů vysokých škol. V Česku prý studuje příliš mnoho lidí, což snižuje celkovou úroveň. „Musíme dávat nároky na kvalitu, aby nám sedmdesát procent nevstupovalo na vysokou školu,“ komentuje Dobeš statistiky, podle kterých 70 procent lidí z populačního ročníku nastoupí na vysokou školu. Pouze 17 procent lidí v produktivním věku má však vysokou školu absolvovanou.
Dobešova diplomová práce neměla být obhájena
V souvislosti s tím je pozoruhodné, že diplomová práce ministra Dobeše z psychologie, kterou v roce 1994 vypracoval na brněnské Masarykově univerzitě, má údajně takové nedostatky, že neměla být vůbec obhájena. Shodli se na tom experti, kteří ji na žádost Mladé fronty Dnes (MfD) posuzovali, aniž by věděli, kdo je jejím autorem.
Dobešova práce se jmenuje Reintegrace osobnosti v podmínkách alternativních trestů. „Práce, již jste mi předložili, neměla být vůbec připuštěná k obhajobě,“ tvrdí například profesor Jan Keller z ostravské univerzity. Na stejném závěru se s ním shodlo dalších pět odborníků, včetně psychologů. „Práce je obsahově výjimečně plytká. Bez zásadního přepracování neměla být vůbec obhájena,“ řekl deníku někdejší rektor brněnské Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška.
Vedoucím Dobešovy diplomové práce byl profesor Vladimír Smékal, jeho současný poradce. „Už si to vůbec neuvědomuji. V té době jsem byl zavalený povinnostmi. Děkuji za toto sdělení, budu muset zapátrat,“ uvedl.
Pracoval jsem tři čtvrtě roku. Je to unfair
Dobeš výtky odmítá. Za svou diplomovou prací si stojí. „Já jsem pět let studoval na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 94 jsem absolvoval tuto školu a obhajoval diplomovou práci. Má rozsah 136 stran, zhruba tři čtvrtě roku jsem na ní pracoval,“ hají se. „Vytáhnout diplomku po sedmnácti letech a kritizovat ji, to je trošku unfair,“ zlobí se ministr školství Dobeš.
