Policie by mohla v příštích pěti letech posílit o 4 tisíce nových lidí. Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého nejde o optimální počet, ale je dostatečný na to, aby mohla policie garantovat, že zajistí bezpečnost. Česká policie tak reaguje na narůst extremismu a napětí v okolních státech a sílící teroristické hrozby. Rozšířit by se měly řady policistů zejména v pořádkové a kriminální policii, ale také v policii cizinecké. Debatu o policejní koncepci ale vláda ve čtvrtek přerušila, rozhodne zřejmě až v dubnu.
Plánované posílení policie vychází na 8,3 miliardy korun. Počet policistů v Česku by po náborech měl přesáhnout 44 tisíc. Vyplývá to z koncepce rozvoje policie v letech 2016 až 2020.
Požadavek na posílení sboru vychází podle policejního prezidenta Tuhého z aktuální bezpečnostní situace. Je nutné reagovat na bezpečnostní trendy v Evropě i České republice.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) řekl, že případný nábor policistů nebude jednoduchý, protože fyzickými testy a psychotesty projde jen jeden z deseti uchazečů. „Pokud stát chce mít bezpečnost, musí si ji zaplatit. V minulosti tu byla tendence oslabovat policii, armádu, tajné služby, tato vláda od samého začátku svého mandátu tyto služby a složky posiluje,“ řekl.
Podle Tuhého by policie potřebovala ideálně ještě o tisíc policistů více. Pro zajištění bezpečnosti je ovšem navýšení, se kterým počítá koncepce, podle Tuhého dostatečné.
Lidé přibudou kriminální i cizinecké policii a v protiteroristických jednotkách
Nejvíc nových příslušníků by měly získat pořádková a kriminální policie. Podle koncepce by jich mělo být celkem 2410. U pořádkové policie je problém s nedostatkem lidí, část obvodních oddělení nemůže zajistit nepřetržitý provoz.
Koncepce počítá s tím, že na každém územním odboru policie vzniknou alespoň dvě prvosledové hlídky, které budou vyjíždět k nebezpečným situacím. Tyto hlídky budou také speciálně vybaveny pro rizikové situace. K dispozici by měly mít balistické vesty, helmy a šíty nebo dlouhé zbraně.
Kvůli současné migrační krizi se počítá také s posílením cizinecké policie, která by v příštích pěti letech měla přijmout 740 nových členů. Většina nových policistů by se měla zaměřit na kontroly cizinců ve vnitrozemí a na prověrky žadatelů o azyl. Část by měla působit v detenčních zařízeních pro cizince.
Například na jižní Moravě má cizinecká policie aktuálně 173 tabulkových míst. Nejen kvůli migraci chce ale jihomoravská policie do roku 2020 získat až 310 nových lidí. Dalším exponovaným regionem z hlediska nelegální migrace je Jihočeský kraj. Podle tamního policejního ředitele by potřebovali minimálně šedesát nových policistů.
Rozvojový dokument počítá i s přijetím dopravních policistů, kterých by mělo přibýt 430. Díky tomu by mohla vznikat třeba nová dálniční oddělení.
Posily by měly získat i protidrogové nebo protiteroristické jednotky. Policie by chtěla získat také specialisty, kteří se budou zabývat mezinárodní spoluprací.
Nové posily má získat i letecká služba, která podle dokumentu potřebuje také dva velkokapacitní vrtulníky pro přepravu 20 lidí. Teď takový stroj policie nemá. V budoucnosti by piloti mohli být kromě Brna a Prahy také v Českých Budějovicích a Ostravě.
Ministr financí chce o nákladech na novou koncepci ještě jednat
Debatu o policejní koncepci vláda ve středu přerušila, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) během zasedání kabinetu řekl, že výhrady má ministr financí Andrej Babiš (ANO). Důvodem jsou mimo jiné náklady, které mají dosáhnout až 8,3 miliardy.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ale žádný z ministrů potřebu přijmout nové policisty nezpochybnil. Vláda nicméně rozhodne až po diskusi o rozpočtovém výhledu, zřejmě v dubnu.
Premiér zdůraznil, že počet policistů podle plánu naroste k číslu, které sbor měl v roce 2006. Babiš potvrdil, že o nároku ministerstva chce jednat, a to během března, kdy se bude dohadovat i s ostatními resorty. Rozpočtový výhled by kabinet měl schvalovat v dubnu.
Policie bude zatím dál posilovat podle původních plánů, tedy letos o 850 lidí.
Čeští policisté budou i nadále pomáhat taky v cizině
Kvůli migrační vlně se počítá i s dalším nasazování policistů v zahraniční. Aktuálně jich je 20 ve Slovinsku a 25 by mělo nově zamířit do Makedonie. Dalších šest českých policistů působí v rámci operací Frontex v Řecku. Jak uvedl první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek, dalších zhruba sto policistů je neustále připraveno do zahraničí v případě potřeby vyjet.
O pomoc s uprchlíky požádalo Řecko své evropské partnery na konci loňského roku. Bez žádosti a souhlasu jeho vlády by žádní cizí policisté v zemi být nemohli. To chce ale právě kvůli uprchlické krizi Evropská komise změnit. V případě velkého ohrožení států Unie by souhlas nebyl nutný.
„Je třeba s Řeky a s Italy jednat, ono se to nebude líbit ani mnohým jiným státům. Ale myslím, jak vnímám debatu v Evropě, že většina zemí je pro,“ konstatoval ministr vnitra Milan Chovanec.
Zatím ale nic rozhodnuto není. Čeští policisté by například v Řecku měli pomáhat nejméně do března.
Další vlna uprchlíků může přijít na jaře
Jak v rozhovoru pro Události konstatoval minitr vnitra, pokud se Turecku nepodaří aktivně a intenzivně vstoupit do řešení uprchlické krize - i s využitím peněz Evropské unie - migrační vlna se vrátí minimálně v rozsahu jako loni, kdy denně do Evropy přicházelo deset tisíc lidí.
„Teď se to číslo sice snížilo, jsme někde na 1500 až 3000 lidech. My jsme ale očekávali, že v zimních měsících se počet výrazně sníží. Na druhou stranu je zima zatím velmi teplá a celý loňský rok byl velmi teplý. Počasí nahrává tomu, že migrační trasy jsou stále průchozí,“ konstatoval Milan Chovanec.
Evropa podle ministra musí udělat vše pro to, aby se počet uprchlíků nezyšoval - zejména uzavřít dohodu s Řeckem a Tureckem: „Řekové si musí začít plnit své povinnosti. A Turci, pokud chtějí naše peníze, za ně musí něco odvést. Pokud se to nestane a vedle toho nevytvoříme ještě ochranu hranice formátu Frontex, bude krize pokračovat, řekl Chovanec.
- Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, známá spíše pod akronymem Frontex (z francouzštiny Frontières extérieures = vnější hranice) je agentura Evropské unie, založená v roce 2004 za účelem koordinace ochrany vnějších hranic EU. Mezi její hlavní cíle patří boj proti ilegální migraci, obchodu s lidmi a infiltraci teroristů. Sídlem Frontexu je Varšava.
