Praha - Sociální demokracie předloží kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny, hnutí ANO bude mít ministra financí a místopředsedu sněmovny. Strany se na tom dohodly na dnešním jednání v Průhonicích u Prahy. Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka by za vhodného kandidáta na předsedu dolní komory považoval místopředsedu poslaneckého klubu ČSSD Jana Hamáčka. Post ministra financí si nárokovaly obě strany, šéf hnutí ANO Andrej Babiš ale včera řekl, že bez tohoto resortu ANO do vlády nepůjde.
„My vidíme naši roli hlavně v řízení státu, proto i ČSSD dneska akceptovala, že resort financí v případě dohody o koaliční vládě připadne hnutí ANO,“ řekl po téměř čtyřhodinovém jednání Babiš. „Nemluvili jsme o jménech, ale vždycky jsme tvrdili, že ten resort je pro nás klíčový,“ dodal.
Na místo ministra financí si dělá zálusk právě Babiš - v tomto případě ale záleží na prezidentovi Miloši Zemanovi, jestli by Babiše jmenoval. Zeman totiž požaduje negativní lustrační osvědčení (více zde) a Babiš se v současnosti soudí kvůli údajné spolupráci s StB (více zde). Šéf ANO by ale bral i post vicepremiéra pro ekonomiku.
V otázce daní se strany sblížily, neřekly jak
Zástupci ČSSD a ANO také uvedli, že se výrazně sblížili v otázkách daní. Detaily odmítli zveřejnit, řeknou je nejdříve lidovcům, tedy třetímu možnému koaličnímu partnerovi. „Otázek, kde není jednoznačná shoda, dramatickým způsobem ubylo,“ prohlásil Sobotka. Podle dřívějších vyjádření je spíš jisté, že od počátku příštího roku se žádné daně měnit nebudou - není totiž čas a do ekonomiky by to vneslo chaos. Rozdílné názory mají strany na daňovou progresi u fyzických osob, zvyšování daní právnických osob i změny u sazeb DPH.
Do jednání o restitucích vyšle ANO své lidi
Ze schůzky také vyplynulo, že do jednání ČSSD s církvemi o případné redukci finančních restitučních náhrad vyšle ANO své dva zástupce, a to politika a právníka. Babiš podotkl, že chce v nově vzniklé církevní expertní komisi, kterou iniciovala ČSSD, usilovat hlavně o změnu inflační doložky (více čtěte zde). Stát se zavázal církvím v průběhu následujících let vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci. Pokud by inflace vzrostla na tři procenta, částka by se navýšila až na 90 miliard korun.
Sněmovna bude mít čtyři místopředsedy
Už v pondělí proběhne ustavující schůze sněmovny. „Pokud mě vedení ČSSD a poslanecký klub navrhnou jako kandidáta na předsedu sněmovny, budu se o toto místo rád ucházet,“ reagoval na výsledky dnešního jednání Hamáček. Jasněji je i v počtu místopředsedů dolní komory - budou čtyři. Jedno křeslo připadne hnutí ANO. Kdo by se mohl stát místopředsedou, dnes nezaznělo; dosud se mluvilo o Věře Jourové jako kandidátce na post předsedkyně. Další křesla připadnou KSČM a TOP 09 (ti by rádi viděli na tomto místě Miroslava Kalouska), poslední křeslo obsadí zřejmě buď zástupce lidovců, nebo ODS. Lidovci se ale už dříve nechali slyšet, že by měli problém s komunistickým místopředsedou.
Kromě volby členů vedení budou zákonodárci mimo jiné skládat svůj poslanecký slib a vyřešit se musí také obsazení výborů. Sobotka má za to, že by ČSSD a ANO mohly vést po pěti výborech, dva by vedla KSČM a zbylé strany po jednom. Už dříve se poslanci dohodli, že počet výborů zůstane stejný jako v minulém funkčním období sněmovny, tedy 19.
Od předčasných sněmovních voleb uplynuly o víkendu čtyři týdny. Vítězná ČSSD však kvůli vnitrostranickým sporům zahájila vyjednávání o možné koalici až před dvěma týdny. Dohodnout na vládě by se chtěla s ANO a KDU-ČSL. Právě v této trojstranné sestavě by se mohly strany začít scházet už od příštího týdne - zřejmě už hned po pondělním zasedání sněmovny. Sobotka, který tento týden získal od prezidenta oficiální pověření k jednání, by rád do konce roku předložil prezidentovi konkrétní návrh na jmenování vlády.
