Kroměříž - Olomoucké arcibiskupství požádalo v rámci církevních restitucí o vrácení zámku v Kroměříži. Žádost dnes odeslalo na Národní památkový ústav (NPÚ), který nemovitost zapsanou v UNESCO spravuje. Jde tak už o druhou památkou ze seznamu světového kulturního dědictví, kterou chce katolická církev vrátit. Už v červnu požádala farnost ve Žďáru nad Sázavou o kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. O jeho případném vydání stát dosud nerozhodl.
Církev chce vrátit zámek v Kroměříži zapsaný v UNESCO
Olomoucké arcibiskupství považuje zámek za velmi významnou součást svých dějin. Už nyní mu patří cenné obrazy v zámecké galerii a další vybavení zámku. „Myslíme si, že by bylo dobré, aby měl majetek jednoho majitele,“ řekl minulý týden České televizi mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Kastelána Martina Krčmu ale rozhodnutí překvapilo: „Měl jsem vždy pocit, že současné status quo všem vyhovuje.“ Dodal, že arcibiskupství se již nyní podílí na koncepci pro zámecké sbírky, obnovu památek i na koncepci cestovního ruchu. „Pevně doufám, že to pro občany města ani pro turisty nebude znamenat žádnou změnu. To by bylo velmi nešťastné,“ uvedla starostka Kroměříže Daniela Hebnarová. Možná změna vlastníka se ale podle arcibiskupství provozu zámku nedotkne. Barokní areál se zahradami chce ponechat ve správě Národního památkového ústavu.
Jiří Gračka, mluvčí olomouckého arcibiskupství: „Zda o vydání zámku požádat, jsme důkladně zvažovali a vyhodnocovali všechna pro a proti. Jsme si vědomi významu objektu, který sloužil jako administrativní a reprezentační sídlo olomouckých biskupů, a tak představuje jedno z nejvýznamnějších míst v dějinách arcidiecéze. Za pokračování tohoto historického odkazu, který je stále vtělen do označení Arcibiskupský zámek, cítíme odpovědnost.“
Podle ředitele kroměřížského pracoviště NPÚ Jana Slezáka je ale NPÚ zřízen pro správu státního majetku: „Počítáme s tím, že začátkem roku začneme jednat, a to například o tom, zda je vůbec možné, abychom spravovali cizí majetek.“ Památková správa navíc upozorňuje, že vydání zámku může ohrozit čerpání evropských dotací na obnovu přilehlých zahrad. Nositelem dotace je totiž NPÚ a podle unijních pravidel musí v projektu pokračovat až do roku 2020. „My nevíme, zda se ta podmínka dá změnit,“ podotkl Slezák. Arcibiskupství ale už dříve uvedlo, že je ochotné jednat o všech variantách. „Například o tom, že je možné připravit smlouvy na vydání zámku, až bude vše ukončeno,“ uvedl Gračka.
obrázek
Arcibiskupský zámek a přilehlé zahrady byly zapsány na seznam UNESCO v roce 1998. Zámek byl po staletí sídlem olomouckých arcibiskupů. V roce 1848 se stal dějištěm revolučního sněmu rakouských národů. Přesně o sto let později došlo k jeho znárodnění.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle schváleného zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. Při současných jednáních o nové vládě se ale vede debata o změně rozsahu restitucí. Čas na podávání žádostí k vrácení majetku zabaveného po únoru 1948 mají církve do konce roku.
Církev žádá o Arcibiskupský zámek (zdroj: ČT24)