Praha - „Věříme, že Charta 77 přispěje k tomu, aby v Československu všichni občané pracovali a žili jako svobodní lidé.“ Poslední věta v prohlášení, které pomohlo změnit životy všem lidem v komunistickém Československu. Sběr podpisů začal už v prosinci, v lednu už měla Charta 242 signatářů. StB nejspíš vůbec netušila, jak přesně ten text vypadá, a to přesto, že mezi prvními signatáři byli také její spolupracovníci.
Chartu chtěli zveřejnit na Tři krále, StB tomu zabránila
Plánovanému zveřejnění Charty na Tři krále policie zabránila. Chartisté se snažili vhodit do schránek 242 obálek s textem dokumentu, tři obálky chtěli doručit osobně ČTK, Federálnímu shromáždění a vládě. Podařilo se však poslat pouze 40 obálek, zbytek zabavila Státní bezpečnost.
Jiří Dienstbier v rozhovoru s Robertem Mikolášem pro ČRo
„Začali řádit. Některý sebrali hned, mně bylo divný, můj táta umřel 8. ledna a mně bylo divný, že všichni už jsou sebraný a já ne, hergot, co to je za fór. No a 13. ledna, kdy měl mít táta pohřeb, tak ke mně vtrhli v pět ráno a začali prohlídku. To byly takový svině.“
Právě 6. ledna 1977 herec Pavel Landovský vyzvedl Václava Havla v jeho bytě na Rašínově nábřeží, aby se pokusili text Charty 77 doručit do tehdejšího Federálního shromáždění. StB je ale sledovala a následovala honička po Praze, která skončila zadržením. Kromě řidiče Landovského a Havla skončil ve vazbě i Ludvík Vaculík. Následující den pak vyšel text Charty 77 v západních denících. Teprve poté se začal dokument šířit i v Československu. V československých oficiálních médiích před listopadem 1989 nikdy publikován nebyl.
GALERIE
Pavel Landovský a Václav Havel autor: Ondřej Němec, zdroj: ISIFA/LN
Proti chartistům režim rozpoutal rozsáhlou propagandistickou kampaň. Již 7. ledna vyšel v Rudém právu první článek o Chartě pod titulkem Čí je to zájem. O pět dnů později se pak v témže periodiku objevil dnes už legendární článek Ztroskotanci a samozvanci, který charakterizoval signatáře jako „sluhy a agenty imperialismu, zaprodance či sionisty“.
Vrcholem kampaně byla takzvaná anticharta, kterou koncem ledna přijali umělci na shromáždění v Národním divadle. Kromě toho režim zasahoval proti disidentům i silou - zatýkáním, výslechy, domovními prohlídkami, nutil je také k vystěhování z republiky.
Setkání v Divadle Archa věnované Chartě 77
35 let po vzniku Charty 77 si připomínají disidenti a signatáři historii i současný význam dokumentu, který sehrál významnou roli v novodobé české historii. V pražském divadle Archa se ale také mluvilo o budoucnosti a inspiraci Chartou 77. Disidenti z Kuby nebo Činy účastníkům zaslali videozdravice a celá beseda se také přenášela do Washingtonu, kde se už od rána vzpomíná na prezidenta Václava Havla. V bohatém programu nechyběl ani hudební doprovod, zahajoval Spiritual Kvintet a zazpívala i Marta Kubišová nebo Vlasta Třešňák.