Praha - „Věříme, že Charta 77 přispěje k tomu, aby v Československu všichni občané pracovali a žili jako svobodní lidé.“ Poslední věta v prohlášení, které pomohlo změnit životy všem lidem v komunistickém Československu. Sběr podpisů začal už v prosinci, v lednu už měla Charta 242 signatářů. StB nejspíš vůbec netušila, jak přesně ten text vypadá, a to přesto, že mezi prvními signatáři byli také její spolupracovníci.
Plánovanému zveřejnění Charty na Tři krále policie zabránila. Chartisté se snažili vhodit do schránek 242 obálek s textem dokumentu, tři obálky chtěli doručit osobně ČTK, Federálnímu shromáždění a vládě. Podařilo se však poslat pouze 40 obálek, zbytek zabavila Státní bezpečnost.
Jiří Dienstbier v rozhovoru s Robertem Mikolášem pro ČRo
„Začali řádit. Některý sebrali hned, mně bylo divný, můj táta umřel 8. ledna a mně bylo divný, že všichni už jsou sebraný a já ne, hergot, co to je za fór. No a 13. ledna, kdy měl mít táta pohřeb, tak ke mně vtrhli v pět ráno a začali prohlídku. To byly takový svině.“
Právě 6. ledna 1977 herec Pavel Landovský vyzvedl Václava Havla v jeho bytě na Rašínově nábřeží, aby se pokusili text Charty 77 doručit do tehdejšího Federálního shromáždění. StB je ale sledovala a následovala honička po Praze, která skončila zadržením. Kromě řidiče Landovského a Havla skončil ve vazbě i Ludvík Vaculík. Následující den pak vyšel text Charty 77 v západních denících. Teprve poté se začal dokument šířit i v Československu. V československých oficiálních médiích před listopadem 1989 nikdy publikován nebyl.
Proti chartistům režim rozpoutal rozsáhlou propagandistickou kampaň. Již 7. ledna vyšel v Rudém právu první článek o Chartě pod titulkem Čí je to zájem. O pět dnů později se pak v témže periodiku objevil dnes už legendární článek Ztroskotanci a samozvanci, který charakterizoval signatáře jako „sluhy a agenty imperialismu, zaprodance či sionisty“.
Vrcholem kampaně byla takzvaná anticharta, kterou koncem ledna přijali umělci na shromáždění v Národním divadle. Kromě toho režim zasahoval proti disidentům i silou - zatýkáním, výslechy, domovními prohlídkami, nutil je také k vystěhování z republiky.
35 let po vzniku Charty 77 si připomínají disidenti a signatáři historii i současný význam dokumentu, který sehrál významnou roli v novodobé české historii. V pražském divadle Archa se ale také mluvilo o budoucnosti a inspiraci Chartou 77. Disidenti z Kuby nebo Činy účastníkům zaslali videozdravice a celá beseda se také přenášela do Washingtonu, kde se už od rána vzpomíná na prezidenta Václava Havla. V bohatém programu nechyběl ani hudební doprovod, zahajoval Spiritual Kvintet a zazpívala i Marta Kubišová nebo Vlasta Třešňák.
