Praha – Čeští botanici objevili loni ve vietnamské džungli nový druh vanilky. Svůj objev zveřejnili teprve teď, i s dalšími detaily. „Barva květů je zelenožlutá, ale jeden květní plátek – takzvaný pysk – je tmavě červený a uprostřed má trs chlupů,“ popsal novou vanilku Jan Ponert z Botanické zahrady Hlavního města Prahy. Chlupy jsou ostatně důvodem, proč vědci vanilku nazvaly vanilla atropogon. Pogon znamená plnovous a atros je tmavý.
Přivítejte vanilku s tmavým plnovousem
Všechny vanilky patří mezi orchideje. „Květy nově objevené vanilky nemají ani deset centimetrů, ale v džungli je to něco, co upoutá pozornost,“ popsal Ponert. Velké květy přilákaly pozornost českých botaniků, kteří loni s vietnamskými kolegy procházeli v rámci společné expedice takřka nedotčený deštný prales v přírodní rezervaci Hon Ba na jihu Vietnamu. Na nový druh narazili v nížinném lese v okolí řeky Song Day ve výšce 250 metrů nad mořem.
Sám Ponert se z expedice vrátil s krvácivou horečkou dengee. „Je to riziko expedic, měl jsem ale štěstí, že to mělo mírný průběh,“ vypráví. „Byli jsme ve Vietnamu třikrát, dvakrát jsem si ten les užil a potřetí chytil tohle a místo lesa jsem si užil nemocnici,“ dodal.
V potravinářském průmyslu se používají tři druhy vanilky. Nejběžnější je mexická vanilka, tzv. vanilkovník plocholistý. „Původ má sice v Mexiku, ale většina produkce je z jiných zemí, především z Madagaskaru. V Mexiku se na export příliš nepěstuje. Okrajově se používají ještě vanilla pompona (velkokvětá) a tahitiensis (tahitská), ale najdeme je spíše v parfémech,“ uvedl Ponert.
Španělé měli na vanilku monopol do doby, než se přišlo na to, jak ji opylovat
Z Mexika do Evropy dovezli vanilku poprvé Španělé, a to v 16. století. Ačkoliv se stala velmi oblíbenou, vědci netušili, jak ji jinde než v Mexiku pěstovat. Původní druh – vanilovník plocholistý – byl endemický a byl vázán na opylování zelenými včelami rodu Melipona, které jinde než v Mexiku nežily. Protože se nepodařilo vanilku opylovat jinými způsoby, bylo jejím výhradním producentem Mexiko. Až do poloviny 19. století měli proto Španělé, kteří Mexiko kolonizovali, na vanilku celosvětový monopol. „Pokud ji chcete opylit uměle, musíte ten pysk roztrhnout a vlastně ten květ zničit,“ vysvětlil Ponert.
Hned po šafránu je právě vanilka druhým nejdražším kořením, protože její pěstování je velice náročné na práci.
