Až polovina českých matek může mít v mateřském mléce nízkou hladinu DHA – kyseliny dokosahexaenové, která pozitivně ovlivňuje vývoj dětského mozku a očí. Vyplývá to ze studie, kterou vypracoval Státní zdravotní ústav. Ideálním zdrojem této kyseliny jsou tučné severské ryby.
Zdravotní ústav provedl studii na vzorku 69 dárkyň mateřského mléka. U 34 z nich se hodnota DHA pohybovala pod doporučenou hranicí. „Studie byla zaměřená na některé škodliviny v mateřském mléce, ale protože se měřila řada faktorů, měřili jsme mimo jiné i tyto mastné kyseliny, tedy součásti lipidů,“ informoval Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu.
Důvod, proč je kyseliny DHA v mateřském mléce nedostatek, je přitom prostý; Češi málo konzumují tučné ryby, které jsou jejím ideálním zdrojem. Za rok 2016 průměrný Čech spotřeboval 5,1 kilogramu ryb, což bylo nejméně od roku 1995, zatímco v Rakousku a Německu jsou hodnoty jednou tak vysoké.
Vedle toho záleží i na volbě. „Suché rybí filé je prakticky k ničemu. Dobrý je losos, pstruh, makrela nebo ančovičky. Kapr na tom moc dobře není, ale stejně se konzumuje málo,“ říká Jiří Ruprich.
DHA potlačuje deprese i obezitu
DHA má přitom význam jak pro růst plodu, tak pro dospělého člověka. „DHA je stavební materiál pro mozek, oči a další struktury v organizmu. Mozek dětí intenzivně roste, potřebuje na to stavební součásti. Budete-li na stavbě šetřit, v jisté chvíli se to projeví poruchami nebo omezením,“ vysvětluje Ruprich.
Mozek dítěte, jehož matka má nedostatek DHA, se proto kvůli absenci této stavební látky nemusí vyvíjet ideálně, což může mít dopad na kognitivní funkce – například schopnost přemýšlet a být bystrý – které jsou u dětí s nedostatkem této kyseliny oslabené v porovnání s těmi, které mají této látky dostatek.
Příjem rybího tuku by ale podle Rupricha neměl vynechávat ani dospělý. „Teprve v poslední době se objevuje, jak významná je DHA od narození a působí na zdraví po celý život až do smrti. U očí a mozku to platí až do stáří,“ uvádí s tím, že dostatek zmiňované mastné kyseliny napomáhá organismu potlačovat deprese, vede k vyšší obraně proti obezitě, kardiovaskulárním onemocněním, Alzheimerově chorobě i dalším degenerativním nemocem.
V nemocnici filé
Navzdory významu zmiňované látky ji ovšem rodičky v některých případech nedostávají ani v nemocnicích. Ty se totiž musí vejít do stravovací jednotky, rozpočtu, za který musí zajistit pacientům jídlo na celý den.
Například ve Fakultní nemocnici v Brně do jídelníčku často zařazují nepříliš přínosné rybí filé, případně pstruha a lososa. Dvakrát týdně nabízí ryby hospitalizovaným rodičkám a dalším pacientům i Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Tam si pacienti vybírají ze dvou jídel, týdně tak v jejich jídelníčku může být ryba až čtyřikrát, nejčastěji treska, losos nebo tuňák.
„Rodiče vzděláváme o nutnosti konzumace ryb a pravidelném zařazování do jídelního lístku celé rodiny,“ řekl mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor. „Důležitá je také edukace u rodiček, protože v nemocnici jsou po porodu cirka 72 hodin. Je nutné ženy informovat o vhodném jídelníčku doma v době před otěhotněním, v době těhotenství a v době kojení.“
