Česká republika se loni podle výroční zprávy mezinárodní sítě Social Watch dostala z ekonomické stagnace a patří mezi premianty v otázce příjmové chudoby. Avšak velké množství lidí je pouze těsně nad limitem a od pádu do chudoby je dělí jen pár stokorun měsíčně. Pozitivní pohled kazí i ukazatel toho, co si lidé mohou dovolit koupit. Dotýká se především střední třídy.
Česko patří mezi země s nejnižší mírou příjmové chudoby. Hranice je stanovena na 60 procentech mediánu mzdy, který průměrnou mzdu očišťuje od extrémních částek. Pokud mzda nedosahuje nad tuto hranici, je hodnocená jako nedostatečná a značící chudobu. Přestože čeští obyvatelé jsou na tom nejlépe z celé Unie, detailnější pohled ukazuje, že řada lidí je jen těsně nad limitem. Pokud by se hraniční příjem pro chudobu zvedl o procento, do chudoby by podle ekonomky a spoluautorky zprávy Ilony Švihlíkové spadlo velké množství lidí. „Rozdíl je přitom 165 korun,“ upřesnila.
Podle dalšího autora zprávy Tomáše Tožičky není příjmová chudoba úplně dobrá pro srovnávání. Že na tom Česká republika není úplně dobře, odhaluje ukazatel toho, co si lidé mohou se svými příjmy skutečně koupit. Negativně se promítá hlavně u střední třídy. „Nízkopříjmové skupiny neměly kam propadnout. Jejich situace se oproti střední třídě poněkud zlepšovala,“ zmínil Tožička.
Stav se promítá i do rozdílů v zaměstnávání mužů a žen. Hned čtvrtina pracujících žen podle Švihlíkové sice má zaměstnání, ale ocitá se v chudobě. Přitom Česko má novou strategii prosazování rovnosti žen a mužů, s přijímáním konkrétních kroků ale vláda váhá. Loni podle další spoluautorky Veroniky Šprincové sice zavládl mírný optimismus, nyní se ale vytrácí. Týká se to třeba volební novely s rovnoměrným zastoupením žen a mužů na kandidátkách, uvedla Šprincová.
Konec s recesí, země se zase bude blížit evropskému průměru
„V roce 2014 konečně byla přerušena recese a ČR vykázala růst, který byl ale nižší než v přecházejících obdobích. ČR v přibližování k průměru EU ztratila mnoho let,“ konstatovala Švihlíková. Teď je naděje, že se znovu Česko zvedne a začne se přibližovat. Země se ale podle ní ocitla „v pasti středně příjmových zemí“ a vláda by měla vymyslet, jak stav překonat.
Znakem je podle Švihlíkové třeba odliv dividend. Loni na nich z Česka odteklo 219 miliard. Je to zatím nejvyšší suma. Od roku 2006 je odliv vyšší než investované částky, podle ekonomky se tak už vyčerpal „model lákání zahraničních investorů“. Dopadá to i na mzdy, i když zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně.
Nesnášenlivost dopadla na muslimy
Zpráva Social Watch se dotýká i dalších témat. Vyplývá z ní třeba, že nesnášenlivost se v Česku přesouvá k islámu a migrantům. Protiislámské nálady sílí od září loňského roku, kdy se ombudsmanka zastala muslimské dívky, která chtěla chodit do školy se šátkem. Podle zprávy se „nenávist prohloubila“, když EU letos začala jednat o kvótách pro rozdělování uprchlíků do jednotlivých států.
Podle Tožičky se může zdát, že protiromské nálady jsou slabší. „Když se ale podíváme, jak to vypadá na sociálních sítích nebo podle zpráv Amnesty International, tak problematika zůstává podobná, akorát je upozaděna trendy,“ dodal Tožička.
- Mezinárodní síť vznikla v roce 1995.
- Má za cíl dohlížet na dodržování závazků, které státy přijaly na konferencích OSN o chudobě a o ženách. Členové se zaměřují na boj s chudobou, rasismem a diskriminací, na ochranu životního prostředí či na hájení lidských práv.
- Zastřešuje několik stovek organizací a institucí z desítek zemí.
- Českou koalici Social Watch tvoří devět organizací - Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost, Eurosolar, Educon a Alternativa 50+.
