Letos obleče vojenskou uniformu přes dva tisíce mužů a žen, tedy zhruba o sto lidí víc, než jaký byl původně stanovený plán. Armádní velení by do deseti let chtělo mít k dispozici aspoň dvacet čtyři tisíc vojáků. Mezi nováčky je zájem hlavně o umístění u bojových jednotek.
Česká armáda roste. Nováčky lákají bojové jednotky
Události ČT: Česká armáda nabírá nové rekruty. Zájem mají o bojové jednotky (zdroj: ČT24)
Armádní nováčci nastupují na základní přípravu čtyřikrát do roka. Obecně chtějí sloužit hlavně u bojových jednotek, tedy brigády rychlého nasazení nebo mechanizované. Přetlak je nejen u výsadkářů, ale také u tankistů, letectva nebo speciálních sil.
Do armády vstoupil i Martin Krupička, který sice vystudoval na záchranáře, ale teď se stal výsadkářem. Místo záchrany lidí je tak bude v krajním případě zabíjet. „Služba u výsadkářů byl můj celoživotní sen, už od dětství jsem chtěl sloužit v armádě a zvlášť s těmi nejlepšími,“ přiblížil.
Základním výcvikem prošel bez problémů. Náročnější zkouškou byl speciální trénink pro výsadkáře. Na začátku náročného šestitýdenního výcviku bylo 63 vojáků, až do cíle se jich dostalo padesát jedna. „Dělají pěší bojové patrolování čili pěší léčky, pěší přepady, vyhledávání malých skupinek nepřítele, jejich ničení i bojové drily,“ popsal zástupce velitele 43. výsadkového praporu Chrudim Ivo Zelinka.
Dělostřelci a protiletadlové jednotky tak atraktivní nejsou
Nejmenší zájem o službu je u dělostřelců, logistů a protiletadlových jednotek. „Chceme útvary více představit veřejnosti, abychom je dostali do povědomí a aby o ně vznikl přirozený zájem,“ přiblížil náčelník Generálního štábu české armády Josef Bečvář.
Armáda chce mít v uniformě více než 24 tisíc mužů a žen. Této úrovně chce dosáhnout nejpozději v roce 2025. Zvýšit by se podle velení armády neměl pouze počet profesionálů, ale i vojáků v aktivní záloze. Místo současných dvanácti set by jich za deset let mělo být k dispozici na pět tisíc. Od července letošního roku se můžou zájemci navíc hlásit na dobrovolná cvičení.
Peníze pro obranu
Do budoucna zůstává otázkou dostatečné financování armády. Výdaje států NATO by na obranu měly dosahovat nad dvě procenta hrubého domácího produktu, Česko se pohybuje spíš u jednoho procenta.
Senátoři z branného výboru nyní chtěli ústavně zakotvit, že by časem obranné výdaje nesměly pod dvě procenta klesnout. „Česká republika opakovaně deklaruje v rámci summitů aliance svůj závazek k zajištění takové míry výdajů na obranu státu, přesto této úrovně stále nedosahuje,“ stálo v důvodové zprávě.
Senát se k tomu ale postavil zamítavě. Podle zpravodajky Elišky Wagnerové (za SZ) financování jednoho vládního resortu do ústavního práva nepatří.
Letos hospodaří ministerstvo obrany podle schváleného rozpočtu s částkou 47,78 miliardy korun.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) by se chtěl dostat ke dvěma procentům do roku 2025, jak prohlásil na summitu NATO ve Varšavě. Nyní uvítal zájem horní komory hledat cesty k financování armády. „Jde o to, jakou se v optimálním modelu vydat,“ řekl ministr. Zmínil mimo jiné možnost speciálního zákona o obranných výdajích nebo vytvoření obranného fondu, do něhož by mířily prostředky z neinvestovaných peněz.