Praha - 22 poslanců, kteří budou příštích pět let zastupovat Českou republiku v Evropském parlamentu, vyberou čeští voliči pravděpodobně v pátek a sobotu 5. a 6. června. Prezident Václav Klaus sice zatím tento termín oficiálně nevyhlásil, zákon o evropských volbách mu ale jinou možnost nedává. Evropský parlament totiž termín voleb stanovil na 4. až 7. června s tím, že přesný termín si každý stát určí sám. V Česku jsou podle volebního zákona volebními dny pátek a sobota.
Prezident má termín voleb vyhlásit nejpozději 90 dnů před jejich konáním, letos má tedy čas až do 7. března. Před pěti lety, když si Češi vybírali europoslance poprvé, Klaus tak dlouho nečekal, o termínu rozhodl už v prvním únorovém týdnu.
Jednotlivé politické strany a hnutí mohou své kandidátky sestavovat až do konce března. Předložit ministerstvu vnitra je musí nejpozději 66 dnů před začátkem voleb, nejzazším termínem by tak byl 31. březen. Na rozdíl od sněmovních voleb je kandidátka jen jedna pro celou republiku, proto se nepředkládá krajským úřadům. Dalším rozdílem je to, že si lidé na výsledky voleb budou muset počkat asi až do neděle. Sčítání hlasů totiž začne až v okamžiku, kdy se uzavře poslední volební místnost na území EU.
Kdo povede velké strany?
O lídrech svých kandidátek už mají jasno všechny velké strany z českého parlamentu. Občanské demokraty povede do voleb dosavadní šéf europoslanců ODS Jan Zahradil. Novým lídrem socialistů bude bývalý vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel a první na komunistické kandidátce bude letos opět europoslanec Miloslav Ransdorf.
Už od loňského dubna mají o svých kandidátech na europoslance jasno lidovci, které znovu povede Zuzana Roithová. Bez volebního lídra jsou zatím z hlavní parlamentní pětice pouze zelení, o vedení kandidátky usiluje poslankyně Kateřina Jacques, potřebuje ještě několik nominací krajských organizací SZ.
Před pěti lety, kdy Češi volili své zástupce v Evropském parlamentu poprvé, vyhrála volby ODS s devíti mandáty, druhá byla KSČM s šesti a třetí SNK ED se třemi evropskými poslanci. O zbývajících šest křesel se rovným dílem podělily KDU-ČSL, ČSSD a hnutí Nezávislí.
Míň poslanců než dřív
V roce 2004 volili Češi 24 europoslanců, letos jich bude o dva méně. Po rozšíření unie na 27 členů se totiž členské státy dohodly na snížení počtu křesel v parlamentu na 736 z původních 785. Lisabonská smlouva počítá se 754 evropskými poslanci, Česku by jich však i v případě její úspěšné ratifikace mělo zůstat 22.
