Investigativní publicistický pořad Černé ovce slaví pětadvacáté narozeniny. Pod názvem Černé ovce, sem tam bílá jej Česká televize vysílala poprvé 13. dubna 1992. Za tu dobu pořad uvedl tisíce reportáží a pomohl vyřešit množství problémů a sporů.
Černé ovce řeší problémy diváků už 25 let. Stále je trápí předváděcí akce i půjčky
Co se redakci za čtvrtstoletí povedlo a kdy Černé ovce nejvíc pomohly? (zdroj: ČT24)
Pro diváky jsou Černé ovce synonymem boje za práva spotřebitelů. Právě diváci a jejich podněty jsou také neodmyslitelnou součástí pořadu. I čtvrt století od jeho vzniku jsou ale problémy lidí bohužel stále stejné.
Do redakce denně přijde kolem dvaceti až třiceti námětů na reportáže, kterým dominují předváděcí akce, reklamace zboží nebo neochotní státní úředníci.
Řadu věcí už se ale díky Černým ovcím podařilo změnit. Jde například o nebankovní půjčky, kterým se pořad často věnoval. „Troufám si tvrdit, že i zásluhou našich reportáží zákon platící od prosince loňského roku radikálně zpřísnil podmínky pro poskytovatele takových půjček,“ řekl dramaturg pořadu Jan Chaloupecký.
Podvodníci jsou stále o krok napřed
V boji s takzvanými šmejdy pomohly desítky reportáží věnovaných předváděcích akcím. Jak ale ukazuje neustávající proud stížností, organizátoři těchto akcí jsou bohužel stále o krok napřed.
„Podle zákona mají akci nahlásit. To sice udělají, ale nahlásí jich na den třeba dvě stě a uskuteční se jen jedna. Inspekce potom neví, kam dřív jet. Lidé sice mohou podepsat smlouvu až sedm dní po akci, vše se ale dá antedatovat,“ upozorňuje moderátorka pořadu Iveta Fialová.
Denně nám diváci posílají kolem dvaceti až třiceti námětů na reportáže. Přes veškerou osvětu si většina z nich stále stěžuje, že naletěla na předváděcí akci, výrazně jsou zastoupeny také stížnosti na zamítání reklamací vadného zboží, zvláště mobilních telefonů. Poměrně časté jsou i stížnosti na pojišťovny, v jejichž pojistných podmínkách bývá velké množství výluk.
Mezi fenomény poslední doby patří i smlouvy uzavírané po telefonu nebo alternativní dodavatelé energií. Do redakce chodí i stovky mailů od lidí, kteří doplatili na výjimky v pojistných podmínkách. Reportéři tak nouzi o náměty opravdu nemají.
Neodmyslitelnou součástí Černých ovcí jsou i reportáže věnované sociálním problémům. Tvůrce pak těší pomoc konkrétnímu člověku. „Velkou radost jsme měli například, když zdravotní pojišťovna zaplatila handicapované divačce speciální vozík, což před odvysíláním reportáže odmítala,“ uvedl Chaloupecký.
Radost z dílčích úspěchů kazí neprůstřelný systém
Černé ovce už navíc mají vybudované takové jméno, že často dojde k obratu ještě před tím, než se reportáž dotočí. „Když se protistrana dozví, že se tomu chceme věnovat, najednou je vše vyřešené během pěti minut,“ potvrdil Chaloupecký, podle kterého se podaří kladně dotáhnout kolem čtyřiceti procent reportáží.
Výjimkou nejsou ani případy, kdy po odvysílání příběhu pomůže veřejnost nebo nadace. „Měli jsme například reportáž o chlapečkovi s Downovým syndromem, který o pár bodů nesplňoval nároky na příspěvek na vozidlo. Maminka, která si ho navíc vzala z dětského domova, přitom bydlela ve Šluknovském výběžku a nejbližší nemocnici měla 70 kilometrů. Chlapečkovi nakonec pomohly nadace, které zastoupily stát,“ popsal Chaloupecký jeden z mnoha příběhů se šťastným koncem.
Tým Černých ovcí v pořadu Sama doma (zdroj: ČT24)
Dopad na samotný systém, který za problémy lidí může, se ale bohužel stále povede jen málokdy. „U věcí, kdy hraje roli stát, je to o to smutnější,“ poznamenal Chaloupecký. V posledních letech se proto Černé ovce snaží mnohem více upozorňovat nejen na konkrétní problémy lidí, ale i na ty, kteří za potížemi stojí.
Reportáž má velikou moc publicity
„Vždy bude hlavní příběh diváka, který nám napíše, že se mu stala nějaká nespravedlnost. Snažíme se ale nezůstat jen u toho. Jdeme po ministerstvech, po státu a ptáme se, proč to nefunguje. Reportáž má velikou moc publicity, napraví třeba konkrétní kauzu, ale nemůže to dělat globálně. Proto se ptáme i na vyšších místech, abychom možná někoho probrali,“ dodal dlouholetý dramaturg pořadu.
Do redakce ovšem často míří i impulsivní dopisy od nespokojených aktérů kauz. U soudu ale podle Chaloupeckého skončily jen jednotlivosti: „Stane se to opravdu málokdy. Nejsme neomylní, ale dáváme si na to opravdu veliký pozor.“
Příspěvky do pořadu nyní připravuje na jedenadvacet reportérů a při výrobě se střídají dva režiséři. Moderátorkou je již sedmnáctým rokem Iveta Fialová. Kromě klasických publicistických kauz mají v pořadu stálý prostor rubriky Test, Poradna a v poslední době velmi oblíbená rubrika Vyzkoušeli jsme, která má veliký ohlas hlavně na sociálních sítích.
Iveta Fialová
Průměrná sledovanost pořadu je 400 tisíc diváků. Měnit stávající osvědčený formát se proto tvůrci Černých ovcí nechystají. „Před dvaceti lety samozřejmě reportáže vypadaly jinak. Vše jsme se navíc učili sami, protože tu tehdy takový pořad nebyl. Nyní jsou reportáže dynamičtější, ale zásadní změny nechystáme. Chceme především dělat dobře to, co děláme, a pomáhat spotřebitelům,“ dodal Chaloupecký.
Za 25 let fungování pořadu si ale jako jeho dramaturg nejvíc váží toho, že má redakce absolutní svobodu. Formát pořadu, jako jsou Černé ovce, podle něj může dobře fungovat pouze ve veřejnoprávní televizi.
„Nikdo nás nikdy neomezoval v tom, co máme nebo nemáme dělat. Nikdy nám nikdo neřekl, tohle netočte, protože nám dávají reklamu nebo jsou to něčí známí,“ uvedl dramaturg.
Černé ovce, sem tam bílá
Publicistický magazín vycházející z námětů diváků vznikl v roce 1992 v tvůrčí skupině producenta Čestmíra Kopeckého, který cítil potřebu změnit, jak lidé za minulého režimu vnímali televizi. V 90. letech se navíc roztrhl pytel se šarlatány a vynalézavými podnikateli a Černé ovce tak vyrazily do boje.
„Po revoluci jsme měli pocit, že by bylo důležité, aby diváky naší veřejnoprávní televize někdo chránil před tím, když jim ubližují hnusní státní úředníci nebo je okrádají podnikatelé,“ vzpomínal na založení pořadu Kopecký.
Sem tam bílá ovce na povzbuzení
Ochráncem diváků a druhým otcem pořadu se stal tehdy osmašedesátiletý režisér Ladislav Daneš, který se do televize vrátil po dvacetileté odmlce způsobené vyhazovem po srpnu 1968. Pro pořad dělal dramaturga, režiséra, střihače i scenáristu. „Dnes se divím, jak jsem to všechno stačil,“ vzpomínal v roce 2012, když Černé ovce slavily 20 let.
Daneš pro pořad prosadil i znělku: „Bylo to proti tehdejším tendencím, které byly divoké a plné elektronických efektů. Zvolil jsem si dětský sbor, který zpíval ‚Pásla ovečky v zeleném háječku', a Miloš Nesvadba namaloval, jak se ovečky shlukují.“
GALERIE
Černé ovce
Aby nebyl pořad jen o negativních zkušenostech, dostal název Černé ovce, sem tam bílá. „Když se mluví jen o tom, co je špatné, tak lidi otrávíte, mají blbou náladu a deprese. Je třeba to občas povzbudit nějakým bílým nápadem,“ vzpomínal Daneš.
První tváří magazínu se stal rozhlasový moderátor Jan Pokorný, který zároveň pro pořad pracoval i jako redaktor. „Čestmír si mě vybral, protože mě tehdejší vedení televize občas kritizovalo, že při diskusních pořadech sedím a mám nohu přes nohu. To se Čestmíru Kopeckému, starému punckerovi, zřejmě líbilo,“ poznamenal Pokorný.
Zpočátku byl pořad měsíčníkem, jenž glosoval nové jevy, které přinášel život ve svobodné společnosti. Témata tak byla spíše etická a morální. Černé ovce například tepaly všudypřítomnou reklamu, na kterou nikdo nebyl zvyklý.
Černé ovce nabírají sebevědomí a testují zboží
Po půl roce existence se z pořadu stal čtrnáctideník a začala se v něm objevovat upozornění na závadné zboží i podvodné jednání některých firem. „Budoucím spotřebitelům jsme se tenkrát pokoušeli vlít patřičné sebevědomí. Abychom to ale mohli dělat, museli jsme ho sami získávat,“ vzpomínal Pokorný na okamžiky, kdy v hospodě například vracel podměrečné pivo.
První testované spotřební zboží - bačkory „televizorky“
Nedílnou součástí pořadu se tak staly i testy spotřebního zboží. Černé ovce je dělaly ve spolupráci s časopisem dTest a jeho šéfredaktorkou Idou Rozovou. Jako první byly podrobeny kritice bačkory „televizorky“, ve kterých se nesmělo chodit, následoval test napařovacích žehliček. Na redakci se každý měsíc obracely s náměty a problémy stovky diváků.
Nová znělka a satira
S rostoucím zájmem o pořad začala růst i frekvence vysílání. Ze čtrnáctideníku se stal týdeník a bylo tak nutné posílit i tvůrčí tým. Radikální proměna přišla v roce 1995, kdy se dramaturgem stal tehdy šestadvacetiletý Jan Chaloupecký. Z názvu zmizel přídomek „sem tam bílá“, pořad dostal novou moderní znělku a místo komentářů a fejetonů se zaměřil na reportáže, které reagovaly na náměty diváků.
Připomeňte si: Vlado Štancel a experimenty Černých ovcí (zdroj: ČT24)
Přišli také do té doby neznámí Vlado Štancel a Zděněk Pecháček, kteří pořad okořenili o satiru. Legendárním se stal jejich test Škody Felicia, kterou stejně jako v reklamě zavěsili do vzduchu pouze za dveře.
Rekord v počtu diváků ale drží díl o neúspěšné reklamaci mobilního telefonu a špatné dodávce uhlí, který v listopadu 1997 vidělo přes 1,7 milionu lidí.
Pokorného časem nahradila moderátorka Zuzana Vakrčková Burešová a ještě později Kateřina Huberová, která jezdila pořad moderovat až z Ostravy. Další výrazné změny nastaly v létě 2001, kdy se Černé ovce staly součástí denně vysílaného podvečerního magazínu Černá, bílá. S ním se objevila opět nová znělka a také nové tváře. Moderovali ho střídavě Zbyněk Merunka, Václav Žmolík, herec Miloslav Mejzlík a současná moderátorka Iveta Fialová.
Nejsledovanější díl Černých ovcí z roku 1997 (zdroj: ČT24)
Od roku 2003 už ale byly Černé ovce opět samostatným pořadem. O tři roky později navíc narostla spotřebitelská agenda tak, že stejný tým šéfredaktora Jiřího Vondráčka a dramaturga Jana Chaloupeckého vymyslel nový pořad – Testoviny.
Testoviny vezou cenu z Bruselu
Vedle sebe se tak objevily dva týdeníky – reportážní Černé ovce moderované Ivetou Fialovou a Testoviny moderované Vladem Štancelem. Do nich se přesunuly především testy a také všechny reportáže, které divákům radily v jejich občanském a „spotřebitelském“ životě.
Testoviny upoutaly pozornost i za hranicemi a v roce 2008 si z Bruselu odnesly cenu za informování o právech spotřebitelů. Sbírání cen ale podle tvůrců pořadu není jejich prioritou. „Musíte se vždy někam přihlásit a my na to nemáme čas,“ podotkl s úsměvem Chaloupecký.
Černé ovce už budou navždy jiné…
V roce 2008 došlo opět ke sloučení obou pořadů pod zavedenou značkou Černých ovcí. Pořad od té doby uváděla oblíbená moderátorská dvojice Vlado Štancel a Iveta Fialová. Loni v listopadu ale přišla smutná zpráva. Vlado Štancel v 52 letech náhle zemřel.
„Odchodem Vlada ztrácíme kolegu, kterého nebudeme umět nahradit. Od dnešního dne už budou Černé ovce navždy jiné,“ loučil se tehdy s oblíbeným moderátorem dramaturg Chaloupecký.