Projekt Česká hlava zveřejnil pět prestižních vědeckých cen za výjimečné badatelské výsledky. Tu nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl světově uznávaný překladatel, popularizátor vědy a anglista Martin Hilský, který do češtiny přeložil celé dílo anglického dramatika Williama Shakespeara.
Cenu Česká hlava získal překladatel Hilský
Pro Martina Hilského je ocenění velká čest, už samotné nominace si považoval. „Je to pro mě tak důležité proto, že porota je složená především z vědců, přírodovědců, exaktních vědců, kteří vytvářejí výzkum a také aplikovanou vědu, která má jasný, měřitelný, zřetelný a spočitatelný význam pro náš celý život. To o humanitních oborech nemůžete říct, ale jsou také nesmírně důležité,“ uvedl Hilský.
V souvislosti s jeho osobou jsou nejčastěji zmiňovány překlady děl Williama Shakespeara z angličtiny. Pracoval na nich od roku 1983 až do roku 2010. „Já mám i tu řeč nesmírně rád. Je to obtížná řeč. Něco jiného je mluvit anglicky a něco jiného je pak překládat Shakespeara,“ zmínil Hilský. Podle něj je angličtina úžasná tím, že myslí a cítí jinak než čeština. „To není jen, že to jinak zní a něco jiného znamená,“ dodal.
Další laureáty vybrala odborná porota složená ze zástupců Akademie věd ČR a vysokých škol za nejlepší patenty a vynálezy z několika desítek nominací. Ocenila nalezení nové bezodpadové metody výroby chemické látky, vývoj přístroje pro měření outdoorových textilií, nových materiálů pro detekci neviditelného ionizujícího záření a výzkum řas v Arktidě a Antarktidě.
Pětice oceněných
Cenu společnosti Kapsch za významný objev a patent získal chemik Jan Mašát. Objevil novou, bezodpadovou metodu výroby chemické látky zvané PMM, která se používá pro výrobu pesticidů. Cena ministerstva průmyslu za významnou technickou či výrobní inovaci putuje vynálezci a podnikateli Luboši Hesovi a jeho firmě SENSORA za vynález přístroje pro měření tepelného komfortu sportovních dresů a outdoorových oděvů.
Cenu Skupiny ČEZ za významnou doktorandskou práci v oblasti technických věd si odnesl fyzik Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření. Za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd dostala cenu od společnosti Česká hlava botanička Martina Pichrtová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zkoumala stresovou odolnost zelených řas v Arktidě a Antarktidě.
Co všechno vydrží zelené řasy
„Zajímalo mě, jak to, že tam řasy mohou růst, když pro jiné organismy je to příliš extrémní prostředí,“ vysvětluje Pichrtová svůj výzkum zelených řas jařmatek v mělkých tůních a mokřadech Arktidy. Vyschnou a zmrznou, přesto přežijí. Vydrží dokonce ultrafialové záření. Vlastnosti těchto zelených řas se dá využít v biotechnologiích. „Člověk má dobrý pocit, když vidí, že to, na čem bádal, na čem pracoval, že to nedělal jenom proto, že ho to baví, ale že to ocení i někdo jiný a že to má opravdu smysl,“ dodala.
Oproti loňsku má Česká hlava kvůli nedostatku peněz o jednu cenu méně. „Letos finanční problémy České hlavy donutily zredukovat počet laureátů, aby jim bylo zachováno dostatečné ohodnocení. Na tom je Česká hlava postavena,“ řekl ředitel České hlavy. Dřív se druhá hlavní cena udělovala odděleně za technické a přírodní vědy, nyní se sdružila do jedné. V letošním ročníku poputuje na odměny laureátům dohromady 1,5 milionu, za 14 let byli vědci odměněni 21 miliony korun.