Brno - Letos na jaře se v Brně konalo 3. bienále urbanismu. Jeho tématem bylo "Jak navrátit život evropským městům". Centra se totiž podle některých názorů vylidňují, vytrácí se z nich život, a nejsou už tak příjemným místem k životu.
Podle architekta Jana Kasla není ale situace tak dramatická: „Některá města mají administrativní oblasti, jako například londýnské City, zatímco skandinávská města byla a stále jsou příjemná pro život.“
Architekt Robert Votický s tím ale nesouhlasí: „Ve světovém měřítku určitě problém existuje. Ekonomické ceny v centru města vyřazují určité aktivity, např. bydlení.“ Města jako Amsterdam teď musejí zpátky nakupovat kdysi prodané pozemky, aby vůbec disponovala rezidenčním bydlením. Bez něj centrum města ale nemůže fungovat.
Historická města mají, jak soudí Votický, výhodu v tom, že určitá část v centru má kvalitu, která přežila. Vytvářet novou kvalitu je náročné. Dalším problémem je, jak potlačit automobilovou dopravu, a neztratit přitom transportní kapacitu.
Evropská města se rozvíjejí spíše pomaleji, vlivem setrvačnosti. K žádným velkým skokům u nás podle Kasla nedochází, na rozdíl třeba od Mexico City, které se permanentně a zároveň velmi rychle rozšiřuje. Vývoj ve městech lze proto u nás do značné míry korigovat.
