Praha – České dráhy (ČD) chtějí prodat rozlehlé pozemky okolo pražského Masarykova nádraží. Za běžných podmínek by mohlo jít o velmi výnosný obchod, protože jde o zřejmě nejlukrativnější plochu v celé Praze. ČD by ale musely vypsat na její prodej regulérní soutěž, to však nemají v plánu. Pozemky koupí za nečekaně nízkou cenu jediný zájemce, který je má podle stávajících smluv na třicet až padesát let v nájmu. Současné vedení ČD se hájí tvrzením, že předchozí vedení uzavřelo na pozemky nevýhodné smlouvy, díky nimž je volný prodej zablokován. Reportéři ČT ale zjistili, že situace kolem prodeje pozemků je ve skutečnosti mnohem složitější, než jak ji ČD prezentují, a že argumentace drah pro prodej pozemků pod cenou a ihned má povážlivé trhliny.
ČD chtějí prodat pozemky z nejlukrativnějších - rychle a za směšnou cenu
Podle člena rady Asociace realitních kanceláří ČR Tomáše Kučery jde o pozemky s maximální lukrativností. O pozemku v centru Prahy se dá mluvit jako o developerském snu. Podle návrhu představenstva Českých drah má dojít k prodeji za osm tisíc korun na metr čtvereční. „Já důrazně protestuji proti tomu, abychom mluvili o obchodu, protože to by byla loupež století,“ upozorňuje na stanovené podmínky bývalý předseda dozorčí rady a dopravní expert Zdeněk Žák.
Bývalé vedení drah v čele s Josefem Bazalou podepsalo smlouvy, kterými okolí nádraží pronajímá. „Management ČD přišel s nápadem, jak vydělat peníze na těchto ladem ležících pozemcích. A přesvědčil zástupce státu, že tím nejlepším způsobem bude vložit je do společnosti a společně na nich podnikat,“ připomíná Zdeněk Žák. Soukromý investor na nich měl postavit komerčně využitelné budovy, poté pozemky odkoupit a nebo z nich platit drahám nájem, z čehož měly mít ČD mnohamilionové zisky. Smlouva stanovuje soukromému investorovi předkupní právo na pozemky, ve kterém je stanovena maximální možná cena. Zároveň je v projektu stanovena podmínka, že soukromý investor opraví budovu Masarykova nádraží.
Do hry vstoupil nedávno nový hráč. Společnost Penta koupila osmdesátiprocentní podíl v investorské společnosti Masaryk Station Investment, která je 66procentním akcionářem ve společnosti Masaryk Station Development (MSD), v níž mají zbývající 34procentní podíl České dráhy. Právě smlouva z roku 2004 uzavřená mezi MSI, MSD a Českými drahami předpokládá společný rozvoj území v okolí Masarykova nádraží a následný odkup pozemků v majetku Českých drah do společnosti MSD až poté, co bude ukončena veškerá developerská činnost na území. A Penta má svou představu, jak pozemek zužitkovat. „Nádražím projde zhruba padesát tisíc lidí denně. Tak samozřejmě by bylo logické, aby okolo něj bylo normální město se všemi možnostmi. To znamená obchody, kavárny, cokoliv – prostě normální městská ulice,“ přiblížil pro Reportéry ČT představy projektový ředitel Penta Investment Petr Palička. Podle jeho slov je společnost připravena budovu nádraží opravit.
Vedení ČD couvá, argumenty jsou nejasné
Současnému vedení ČD pod taktovkou generálního ředitele Petra Žaludy se ale staré smlouvy nelíbí. „Není nic přesně definováno, žádná částka, jakou bychom mohli dostat, není ani řečeno kdy… V tom nejhorším případě uvidíme peníze za třicet až padesát let,“ zdůvodňuje Žaluda jeden z argumentů, proč chce vedení drah celý projekt zrušit a pozemky prodat hned.
Bývalý předseda dozorčí rady a dopravní expert Zdeněk Žák: "Od začátku to vypadá tak, že si někdo připravuje pozemky pro to, aby je velmi nestandardně a velmi levně získal, a kdo tahá za kratší konec provazu, je stát, který má přijít o další miliardový majetek za velmi nemravných a nevýhodných podmínek."
Jaromír Dušek, předseda Svazu odborářů služeb a dopravy: "To je jednoznačný záměr ukrást tyto pozemky státu prostřednictvím Českých drah. A je evidentní, že si tady mafie a lobbisté prostřednictvím managementu Českých drah prosadí svůj záměr."
Jedním z klíčových argumentů vedení ČD, proč je nutné prodat pozemky hned a za cenu, kterou odborníci považují za nízkou, je obtížnost stanovení ceny pozemků v tuto chvíli. Kvůli absenci územního plánu města Prahy totiž prý není jasné, jak se budou moci využít. Podle drah začala změna územního plánu letos a potrvá dva až pět let, od něj se pak mohou odvíjet představy developera na jejich využití. Kromě toho je podle Českých drah možné, že bude v těch místech navržen třeba park, a pak by se pozemky staly téměř bezcennými.
Jak ale zjistili Reportéři ČT od náměstka primátora Prahy Josefa Noska, změna územního plánu bude hotová již v dubnu příštího roku. Podle Noskových slov je v tuto chvíli jasné, že v lokalitě zůstane nádraží a část území se využije normálním způsobem. „Nikoliv jako nádraží, ale jako městské centrum,“ dodal. Stejně tak magistrát nechystá žádné významné omezení v podobě rozsáhlých parkových ploch. Ředitel Žaluda ale nemá nové informace a o takovém plánu překvapivě neví. „Partnerem, který má tohle řešit, je MSD,“ uvedl na svou obranu. Ovšem tím, kdo pozemky prodává, jsou České dráhy.
Dalším argumentem pro unáhlený prodej je předkupní právo, podle nějž má v budoucnu investorská společnost možnost koupit pozemky. Podle zjištění Reportérů ČT se předkupní právo vztahuje na pouhých 15 tisíc metrů čtverečních, dráhy ale chtějí prodat okolo šedesáti tisíc metrů čtverečních. Podle slov bývalého ředitele Bazaly se vymezily při stanovování pozemků s předkupním právem „jen ty jasné věci (…) s tím, že do budoucna se to bude specifikovat. ČD si tedy vždy ponechaly do další etapy možnost zareagovat na měnící se situaci, a tím také vyjednat nejlepší možnou cenu.“ Předkupní právo tedy na největší část pozemků není.
Prodejní cena nepředstavuje ani polovinu odhadu
Nejkontroverznější otázkou zůstává nakonec stanovená cena osm tisíc korun za metr čtvereční. Na prvním jednání s ředitelem Žaludou bylo Reportérům ČT řečeno, že osm tisíc na metr čtvereční je stejná cena, za jakou se prodávaly protější pozemky pod budovou bývalého Rudého práva. Tuto informaci si ale podle pozdějšího vyjádření ředitel neověřil. ČT získala k dispozici smlouvu, podle které tuto budovu kupovala v roce 2003 společnost RHP, tu dnes vlastní rovněž společnost Penta. Cena za metr čtvereční pozemku nečiní osm tisíc korun, ale bezmála 21 tisíc. „Tady se pohybujeme v bezprostřední blízkosti. A navíc není pozemek zastavěný, není tady potřeba ani bourat, upravovat či jinak investovat. Logicky by cena pozemku měla být také minimálně dvacet tisíc korun za metr čtvereční,“ odhaduje Tomáš Kučera z Asociace realitních kanceláří.