Praha - Celkem 46 poslanců ODS a Strany zelených je podepsáno pod ústavní stížností, která má zamezit automatickému uchovávání záznamů o elektronické komunikaci českých občanů. Poslanec Marek Benda (ODS) dnes na brífinku upozornil, že ze zákona, který měl původně sloužit především pro boj s terorismem, se od roku 2005 stala rutinní pomůcka policejní práce. Stížnost, kterou poslanci podávají, vypracovala nevládní organizace Iuridicum Remedium a soudu bude odeslána v pátek.
„Stejně jako si policie napíše do výpisu z evidence obyvatelstva, kde bydlíte, tak si zřejmě poměrně často napíše také o to, s kým jste telefonoval. Není to dobře,“ upozornil Benda. Od roku 2005 ukládá v ČR na základě směrnice Evropské unie zákon operátorům po dobu půl roku uchovávat záznamy o elektronické poště, navštívených internetových stránkách, telefonních hovorech i textových zprávách.
Podle poslance záznamy v současnosti policie žádá v „tisících až desetitisících případech měsíčně“. Údaje zákonodárcům a neziskové organizaci poskytli sami operátoři. Benda také uvedl, že i záznamy o komunikaci mohou o lidech mnohé sdělit, včetně místa, odkud se hovory uskutečnily a podobně.
Poslanec připomněl, že tento týden sněmovna projednávala novelu zákona o elektronických komunikacích, která by mohla umožnit přístup k těmto údajům i civilní kontrarozvědce. Někteří poslanci přitom navrhovali i možnost, aby k nim měli přístup také vojenští zpravodajci. „Jakmile se tato možnost vytvoří, okamžitě po ní začnou sahat nejen policejní, ale i další služby, které by ji rády využily. A tady bychom ty mantinely chtěli nastavit,“ dodal. Pokud stížnost uspěje, představoval by si Benda pro tato data stejný režim jako pro odposlechy telefonního hovoru. „Může být používáno jen u nejzávažnějších trestných činů a pod dohledem justičních orgánů, ať už státního zastupitelství, nebo soudu,“ vysvětlil.
V ostatních zemích norma narazila
Ústavní soud v Německu rozhodl minulý týden, že příslušná evropská směrnice sice není v rozporu s německým ústavním pořádkem, ale že kontrola musí být přísnější. Právní úprava byla ústavním způsobem zrušena v Bulharsku a Rumunsku, podotkl Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium. Návrh na zrušení příslušných částí zákona, se kterým se poslanci obracejí na Ústavní soud, podle Vobořila vychází právě z německé ústavní stížnosti.
Jeho kolega Petr Kučera novinářům řekl, že už na podzim byla vypracována studie o tom, jak operátoři záznamy skladují a jak s nimi nakládají. Malé firmy přitom podle Kučery často nemají na shromažďování vyžadovaných údajů dostatečné síly, zákazníci nejsou vůbec informováni o ochraně dat, tu ani nikdo nekontroluje. „Většina firem ani nedostala od státních orgánů nějaké pokyny k tomu, jak vlastně má takové zpracování a uchování dat probíhat,“ upozornil Kučera.
