Jedná se o nejznámější bratrovraždu v českých dějinách a tým tuzemských archeologů se po jedenácti stech letech od jejího spáchání přiblížil k místu, kde nechal Boleslav I. zabít svého bratra, knížete Václava. Ve staroboleslavské bazilice totiž výzkumníci našli zakulacený objekt – možnou románskou rotundu, před níž mělo podle legendy k činu dojít.
Archeologové se přiblížili nálezu rotundy, před kterou dal Boleslav zavraždit Václava
Reportáž: Kde došlo k bratrovraždě? Archeologové jsou na stopě původní rotundy (zdroj: ČT24)
Svatý Václav, třetí přemyslovský kníže, patří s Cyrilem, Metodějem a svatým Prokopem k nejvýznamnějším šiřitelům křesťanství v českých zemích. Coby vladař raně středověkého státu také často ohrožovaná území chránil tím, že císaři Svaté říše římské Jindřichu Ptáčníkovi platil tribut pacis, daň za mír. A sklízel za to kritiku svého mladšího bratra Boleslava.
Osudným se mu stalo pozvání na křtiny Boleslavova syna do Staré Boleslavi, kde byl 28. září ráno při cestě na mši bratrem Boleslavem a jeho pochopy Čestou, Hněvnou, Tirou a Tužou napaden a ubodán před dveřmi kostela sv. Kosmy a Damiána. Historické prameny se rozcházejí v otázce, kdy k bratrovraždě došlo, podle starších historiků zemřel kníže Václav v roce 929, jako konsensus byl stanoven pravděpodobnější rok 935.
Výzkum proběhne na podzim
Mučednickou smrt, která v následujících staletích založila svatováclavský kult a ze zavražděného knížete a světce učinila patrona českých zemí, v současnosti ve Staré Boleslavi připomíná barokní svatováclavská bazilika, k níž se na světcův svátek každoročně koná také tradiční pouť. A právě v interiéru kostela, který zde dal vystavět už Boleslav, nyní archeologové zkoumají stavební prvky, které by mohly odhalit místo bratrovraždy.
Části stěn severní lodi současného barokního chrámu totiž tvoří úseky kruhového zdiva (viz obrázek), které podle Petra Macka z Národního památkového ústavu odpovídají staršímu kruhovému objektu. „Mohl by to být zbytek původní románské rotundy,“ uvádí; bazilika totiž vyrostla na místě zmiňovaného svatostánku svatého Kosmy a Damiána.
Staroboleslavská bazilika s možnou lokací původní rotundy
Protože by ale archeologický průzkum znamenal velký zásah do kostela, má hypotézu prověřit metoda odporového měření. „Přijde odborník, který přístrojem ‚vidí pod podlahu‘, a pokud jsou tam zbytky zdiva, tak by je přístroj mohl nalézt,“ dodává Macek. Výzkum, který by mohl místo rotundy potvrdit, chtějí vědci uskutečnit na podzim.