Rokycany - Protiraketová technologie, kterou chtějí USA rozmístit v Evropě, tedy částečně i v českých Brdech, neprokázala podle experta na protiraketovou obranu Philipa Coyla schopnost ubránit Evropu nebo Asii před íránským nebo severokorejským útokem. Proti útoku raket dlouhého doletu bude neúčinná. Pokud bude radar v Brdech, stane se v případě války prvním cílem nepřátelského útoku. Coyle, známý kritik plánovaného amerického protiraketového štítu ve střední Evropě, to dnes řekl na jednání v Rokycanech starostům z Podbrdska.
Coyle zhruba třicítce přítomných představil závěry studie z roku 2004, kterou v Americe zpracovala Unie znepokojených vědců a později její výsledky potvrdila další analýza. Podle ní je tvrzení americké administrativy o spolehlivosti systému nezodpovědným přeháněním.
Sám Coyle systém považuje za neúčinný, neefektivní a upozorňuje na jeho nedostatky. „Slabinou protiraketového systému je například to, že útočník může použít několik klamných cílů. Může také použít rakety, které nejsou viditelné, a jejichž povrch je schopen absorbovat radarové vlny,“ uvedl.
Coyle tvrdí, že americká Agentura pro protiraketovou obranu záměrně omezila hrozbu z Íránu nebo Koreje na pouhou jednu nebo dvě rakety. Navrhovaný systém tak je podle něj schopen účinně odstranit jen jednu až dvě rakety a nedokáže reagovat na klamné cíle či jiná technologická opatření. „Původním důvodem Pentagonu, vystavět na českém území radarovou základnu, je ochrana širokoúhlých radarů v Grónsku a Velké Británii,“ míní expert.
Na otázku starosty Rožmitálu pod Třemšínem Josefa Vondráška, co říká na umístění zařízení na poměrně hustě osídleném brdském území, odpověděl: „Armáda USA nedovoluje vlastním příslušníkům, aby se přibližovali k radaru. Vojenský personál má i zákaz stát i v postranních zónách kolem radaru.“ Stejný odpor jako nyní v Brdech se prý zvedá také na Aljašce, kam chtějí Američané umístit podobné zařízení. „Občané v této oblasti mají obavy z dopadů radaru na své zdraví,“ dodal Coyle.
Starostům vysvětlil, že ČR má pro umístění vhodnou polohu, protože leží na spojnici mezi Teheránem a USA. Sám za lepší lokalitu pro umístění základny označil Ruskem navrhovaný Ázerbájdžán, jenž by dokázal ochránit i části jihovýchodní Evropy.
Podle starosty Trokavce Jana Neorala ukázala dnes světová jednička přes americkou obranu starostům, že mají pravdu a že se ve svém boji proti základně nemýlí. „Je to důležité pro všechny starosty, protože to tu bylo prosté emocí. V neděli se koná zasedání s iniciativou Ne základnám! a s ostatními iniciativami. Tam vytvoříme plán dalšího postupu. Bude tvrdší než ten dříve, protože nyní máme jistotu,“ uvedl Neoral.
Podle Zdeňka Paula ze Strany zelených by měl podobné diskuze, nejen s přívrženci radaru z řad expertů, zajišťovat vládní pověřenec Klvaňa a za peníze, které mu uvolnila vláda.
S Coylem by se měl v úterý sejít i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Náměstek ministra Tomáš Pojar uvedl, že diplomaté se budou o názory Coyla zajímat. „Uvidíme, jaká má pan Coyle k dispozici nejčerstvější data, protože již sedm let není ve funkci nebo nemá přístup ke konkrétním informacím,“ řekl ČTK a ČT Pojar. Diplomaté proto chtějí Coylova data srovnat s vlastními i utajovanými údaji. „Co se týká dat ohledně jednotlivých zkoušek, pokrytí evropského kontinentu, současných znalostí systému (protiraketové obrany) a toho, jakým způsobem, by systém mohl fungovat za pět nebo deset let,“ dodal Pojar.
Coyle, jenž působí jako poradce Centra pro obranné informace CDI ve Washingtonu, patří mezi nejuznávanější světové experty vojenského výzkumu, vývoje a testování technologií a americké obranné politiky. Do ČR přijel na pozvání Greenpeace. Akci spoluorganizovala Liga starostů proti radaru a Strana zelených.
