Praha – Archivovat dokumenty, které mají pouze elektronickou podobu, bude úkolem nového Národního digitálního archivu. Postaven bude do roku 2013 za 466 milionů a jeho kapacita je vypočítána na 300 terabytů. Většinu peněz na stavbu získal Národní archiv z evropských strukturálních fondů. Vznik digitálního archivu kopíruje stále narůstající množství elektronické komunikace. „A abychom mohli jednou něco předat dalším generacím, potřebujeme úložiště,“ vysvětlila ředitelka Národního archivu Eva Drašarová.
Národní archiv už dokumenty, které vznikly jen v elektronické podobě, má. Nejstaršími jsou data z počítače, který v listopadu 1989 používalo Občanské fórum. „Ty ještě starší nejsme už schopni přečíst, respektive otevřít,“ dodává Miroslav Kunt z oddělení elektronických dokumentů Národního archivu.
Objevují se stále nové textové editory, nové formáty, takže „rozluštitelnost“ starších elektronických dokumentů je největším problémem digitální archivace. Úřady dnes proto musí při elektronické komunikaci používat jednotný formát. „Obecní úřady, ministerstva atd. musí tyto dokumenty předávat k trvalému uložení v tomto datovém formátu,“ potvrdil Miroslav Knut.
V novém Národním digitálním archivu se bude ukládat podobné množství elektronických dokumentů, jako bylo těch papírových, tedy zhruba pět procent. „Uloženy budou na několika typech médií, tedy na disketových polích, optických mechanikách,“ doplnil vedoucí projektu Jiří Bernas. Archiv bude vybudován v podzemí poblíž Národního archivu v Praze. Kvůli bezpečnosti ale vznikne i jeho dvojče – o sto kilometrů dál, na utajeném místě v bývalém atomovém krytu. S Prahou bude propojen optickými kabely.
I digitální archiv bude přístupný badatelům, dostanou se do něj z domácího počítače.
