Praha – 25 let od sametové revoluce pětina mladých Čechů a čtvrtina jejich slovenských vrstevníků neví, co se stalo 17. listopadu 1989. Ti, kteří tuto dobu zažili, jsou pak po čtvrtstoletí zklamaní hlavně ze ztráty sociálních jistot, ale také ze současné úrovně politiky, ostatně jen šestina lidí má pocit, že se může podílet na rozhodování o důležitých společenských problémech. Ještě výraznější je pak zklamání mezi Slováky, kteří více vnímají ekonomické a sociální problémy. Právě méně příznivá ekonomická situace také vedla k tomu, že obyvatelé Slovenska vnímají rozpad federace jako něco, co přineslo mnohem více Čechům.
Pětina mladých lidí si pod datem 17. listopadu 1989 spontánně nevybaví vůbec nic. Další zhruba desetina si s datem spojuje to, že je státní svátek, nebo dokážou vymyslet jen zcela obecnou odpověď jako 'něco s komunisty' a nebo uvádí chybnou, byť tematicky blízkou událost, jako upálení Jana Palacha, rozpad SSSR, nebo pád berlínské zdi.
Nejnižší historické povědomí přitom mají lidé mezi 15-29 lety, mezi nimiž neví, uvádí chybné a obecné odpovědi dohromady více než třetina respondentů. „Neuvedou konkrétní historickou událost, třeba jen řeknou, že je svátek. Ukazuje se, že lidé, kteří to nezažili alespoň v nějakém raném životě, mají znalosti často nižší,“ uvedl analytik výzkumu veřejného mínění a výzkumu trhu ve společnosti MEDIAN Daniel Prokop.
Prokop potvrdil, že znalost událostí 17. listopadu mezi lidmi věkové kategorie 15–29 let je na Slovensku o něco nižší než v Česku. Přesto ani v tuzemsku zhruba třetina respondentů nedokáže správně odpovědět. Dalším rozdílem ve spontánní znalosti mladých lidí v Česku a na Slovensku je zejména to, že Češi si častěji spontánně asociují události listopadu 1989 přímo se studentskými demonstracemi, které probíhaly v Praze.
Rozdělení federace vnímají negativněji Slováci
Retrospektivní vnímání rozpadu federace je na Slovensku výrazně negativnější. To lze připisovat mimo jiné tomu, že na hodnocení má největší vliv doba 10 let po rozpadu federace, kdy se Slovensko potýkalo s výraznější politickou a ekonomickou krizí. Tomu odpovídá i fakt, že mladí Slováci (15–29 let), kteří tuto dobu nezažili, hodnotí rozpad federace výrazně pozitivněji pro SR. V Česku je vnímání vlivu rozdělení Československa na život v obou zemích nejvíce podmíněno věkem. Lidé do 39 let si myslí, že na rozdělení profitovalo Česko (32 %) častěji než starší lidé (22 %), kteří v době rozdělení již byli plnoletí, a mohou si tak lépe pamatovat ekonomické a jiné rozdíly mezi Českem a Slovenskem před rozpadem federace.
Zklamání po 25 letech: Čechy trápí nejistota, Slováky veřejné služby
Nejčastěji spontánně uváděným zklamáním je v Česku nárůst sociálních nejistot, nezaměstnanosti a ekonomických problémů domácností. V závěsu však stojí obecné zklamání z úrovně politiky a demokracie a z korupce a klientelismu, menší část zklamaných hovoří o problémech vyrovnání se s minulostí.
Vnímání problematických oblastí v Česku souvisí s věkem i sociálním postavením. Starší a lidé s nižším příjmem se více zaměřují na sociální jistoty, vzdělanější a vyšší příjmové skupiny mimo jiné na kvalitu veřejných služeb (školství, zdravotnictví). Ženy mají v řadě oblastí tendenci hodnotit život v České republice jako problematičtější. „Česko je v Evropě specifické tím, nakolik různě jsou zasaženy sociálními problémy, jako je chudoba či nezaměstnanost, různé vzdělanostní skupiny a regiony. Proto jsou ty názory víc rozrůzněné podle toho, do jaké sociální skupiny respondent patří,“ upřesnil analytik.
Na Slovensku je zklamání z polistopadového vývoje ještě silnější, roli v rozhodování hraje ekonomický stav domácností a další sociální problémy. Respondenti na Slovensku častěji jako velmi problematické označují oblasti spojené s veřejnými službami (zdravotnictví, školství), kvalitu životního prostředí a sociální jistoty (souvislost s vyšší nezaměstnaností a podobně). V průzkumu existuje také skupina lidí, jejichž polistopadová očekávání se sice nenaplnila, domnívají se však, že šlo o krok správným směrem.
Jen šestina lidí má pocit, že se může podílet na rozhodování o veřejných věcech
V možnostech uplatňovat své schopnosti a podílet se na rozhodování, která jsou spojena s dlouhodobější ekonomickou transformací a rozvojem občanské společnosti, nastal nárůst oproti hodnocením z porevolučního roku 1990; v oblasti politické a občanské participace je však omezený – pocit velkých možností podílet se na rozhodování o veřejných věcech má šestina populace.
Postoje lidí ke státu jsou výrazně generačně podmíněné. Starší generace častěji souhlasí s konceptem silnější společnosti, která vynucuje pořádek. Mladší lidé jsou na jedné straně liberálnější, ale inklinují častěji také k individualistickým až utilitárním postojům (člověk má brát ohledy zejména sám na sebe). Postoje Slováků se odlišují zejména ve vyšší radikálnosti.
Dříve reálně diskutované téma o zákazu komunistické strany se dnes zúžilo jen na hypotézu, ukázal průzkum. Pro zákaz strany je necelá třetina dotazovaných. Výzkum dále ukázal, že lidé už méně zatajují rodinné příslušníky, kteří měli s komunisty cokoliv společného. Občané, kteří někoho takového v rodině měli, hodnotí polistopadový vývoj hůře než ti ostatní.
Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.
