Z Tokia do Ósaky vyrazil rychlovlak

Tokio – Tókaidó-Šinkansen je název vysokorychlostní železniční trati, která spojuje dvě největší japonská velkoměsta Tokio a Ósaku. První cestující se vlakem – oficiálně nazývaným Hikari, avšak většinou přezdívaným podle trati šinkansen – svezli 1. října 1964. Síť vysokorychlostních tratí šinkansen se v Japonsku později rozrostla, v současnosti jich je osm. Vlaky po ní jezdí až 300kilometrovou rychlostí, čímž jenom trochu zaostávají za nejrychlejšími TGV – a podobně jako francouzské klenoty nebo německá ICE dokáží i japonské rychlovlaky konkurovat letecké dopravě a rychlostně zcela pokořit veškeré další pozemní dopravní prostředky.

Zatímco Francouzi nebo Němci, kteří rovněž provozují několik vysokorychlostních tratí, na čas příliš nehledí, na tratích sítě Šinkansen je zpoždění takřka neslýchaná věc. Cestující znají přesný čas příjezdu a odjezdu, který japonské železniční společnosti většinou dodržují na sekundy.

Vzhledem k tomu, že vlaky Hikari provozují čtyři železniční společnosti ve dvou různých napěťových systémech, objevuje se na japonských vysokorychlostních tratích několik typů souprav. Nejnovější byly dodány v roce 2007 a jezdí po první vysokorychlostní trati z Tokia do Ósaky. V témže roce vyjely první vlaky také na taiwanskou vysokorychlostní trať využívající technologii šinkansen. Další soupravy objednaly další japonské železniční společnosti na léta 2011 a 2013.

Ve třetím desetiletí 21. století by měl být uveden do provozu také tzv. maglev šinkansen – tedy vlak pohybující se na magnetickém polštáři – z Tokia do Nagoyi.

Tratě Šinkansenu mají normální rozchod kolejí a kvůli bezpečnosti a rychlosti provozu se s ostatními druhy dopravy i s ostatními železnicemi kříží výhradně mimoúrovňově. Délka jednoho vozu soupravy je 25 metrů a jezdí většinou v šesti až osmivozových formacích. Výjimkou je trať Tókaidó a Sanjó, kde vlak tvoří šestnáct vozů a celá souprava tak měří 400 metrů.

V počátku provozu byl vlak Hikari držitelem rychlostního rekordu mezi elektrickými kolejovými jednotkami. Několik generací ho postupně vylepšovalo rychlostmi od 256 km/h v roce 1963 až po 319 km/h v roce 1979. Posléze se rychlostní rekord vrátil do Evropy, v současnosti ho drží francouzské TGV, které dosáhlo 575 km/h.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...