Praha - Dne 23. května 1618 vyvrcholil boj českých nekatolických stavů proti vládnoucím Habsburkům vyhozením místodržících z oken Pražského hradu. To mělo poté za následek zahájení třicetileté války, která předznamenala vývoj v Čechách a na Moravě na stovky let. Za vlády Matyáše došlo k upevnění pozice katolické církve. Císař zakázal protestantské sněmy, v březnu 1618 nepovolil zasedání českých stavů a nařídil zavřít nekatolické kostely v Broumově a v Hrobu u Teplic.
Stavové si však tuto skutečnost nenechali líbit a zosnovali tajný plán, tedy veřejné zbavení života královských místodržících. Dne 23. května 1618 se stavové a stovka jejich přívrženců vydali pod vedením hraběte Jindřicha Matyáše Thurna na Pražský hrad.
Místodržící chtěli jednat. Místo toho je však čekalo vyhození z oken. Z Ludvíkova křídla hradu byli vyhozeni Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata z Chlumu a sekretář Filip Fabricius. Pád z výšky 15 metrů však defenestrovaní přežili a následně uprchli.
Tento akt byl počátkem českého stavovského povstání a znamenal otevřený boj mezi stavovskými a habsburskými vojsky.
