V Moravskoslezském kraji budou lékaři opravdu citelně chybět

Ostrava – Už 3 576 lékařů z nemocnic po celém Česku už podalo výpověď. Nejvíc jich je z Moravskoslezského kraje – 510. Například vedení havířovské nemocnice  už připouští, že pokud lékaři do práce 1. března - po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty - do práce opravdu nepřijdou, budou muset nemocnici zavřít. Olomoucký kraj je na tom o něco lépe. I tam sice lékaři dávají výpovědi, ale ne v takové míře.

V krajských nemocnicích Moravskoslezského kraje jsou v ohrožení chirurgie, interny, ARO či gynekologie. Na těchto odděleních totiž podepsali výpovědi skoro všichni, včetně primářů. „Jestli si někdo myslí - třeba pan ministr, že se prostě 1. března všichni vrátí do práce a se skloněnou hlavou a shrbenými zády budou dále bloudit po chodbách, tak to skutečně tak nebude,“ tvrdí krajský koordinátor Lékařského odborového klubu (LOK) Martin Sedláček. „Systém je schopný fungovat i bez těch 3 500 lékařů, záleží na tom, jak mezi nimi budou zastoupeny jednotlivé obory. Ve chvíli, kdy toto budeme vědět, začneme připravovat krizové plány,“ snaží se uklidnit vznikající paniku mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Pokud havířovští lékaři hrozbu splní, od 1. března v havířovské nemocnici zůstane RDG, infekce, patologie a psychiatrie. „Jestli lékaři 1. března opravdu nepřijdou do práce, tak nám nezbude nic jiného, než - a to je jedna krajských z variant - tu nemocnici zavřít,“ potvrdil náměstek ředitele Nemocnice Havířov Jaroslav Lux. Vedení Moravskoslezského kraje toto ale zatím potvrdit nechce. Více z krizového plánu prý odtajní až v lednu, kdy bude jasné, kolik výpovědí personalisté krajských nemocnic opravdu přijali. „Oslovíme samozřejmě i ostatní zdravotnická zařízení v kraji, fakultní nemocnici i ostatní nemocnice a s nimi budeme koordinovat zabezpečení akutní zdravotnické péče,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Karel Konečný. „Pokud nedojde k řešení, lékaři, kteří podali výpověď, se 1. března do nemocnic zkrátka nevrátí,“ vyjádřil se ale jasně krajský koordinátor LOKu Sedláček.

Fakultní nemocnice v Olomouci je na tom podobně. Opustit ji chce 115 lékařů. Jejich výpovědi ale zatím vedení tohoto největšího zdravotnického zařízení v kraji na stole nemá. „Od chvíle, kdy oficiálně obdržíme výpovědi lékařů, budeme muset hledat řešení, jak tuto situaci zvládnout,“ uvedl mluvčí FN Olomouc Egon Havrlant. Z Vojenské nemocnice odejde jen několik jednotlivců. Jejich výpovědi podle ředitele s výzvou Děkujeme, odcházíme, nesouvisí. Hranice, Jeseník a Šumperk lékaři neopustí vůbec. Otazník ale stále visí nad krajskými nemocnicemi v Prostějově, Přerově a Šternberku. „Vedení jednotlivých nemocnic jedná s představiteli Lékařského odborového klubu o možném nárůstu mezd v příštím roce,“ uvedla mluvčí Středomoravské nemocniční Hana Szotkowská.

„Nedělám si iluze o tom, že jsme schopni tuto situaci řešit. Tuto situaci jsme nezavinili jako kraje a nejsme schopni výpadek, který může nastat, v plné míře nahradit,“ myslí si náměstek hejtmana Olomouckého kraje Michael Fischer. Hejtmanství navíc odmítá názor ministra zdravotnictví Leoše Hegera, že za výši platů v krajských zdravotnických zařízeních odpovídají regiony. Kraj kritizuje i výzvu resortu, aby spolupracoval při hledání cest k uzavření některých nemocnic – případně jejich částí. „Hlavní část této restrukturalizace by měla být ponechána krajům, protože ty kraje nejlépe znají svá zařízení,“ tvrdí mluvčí ministerstva zdravotnictví Sršeň. „My jako kraj se odmítáme podílet na devastaci akutní a následné lůžkové péče v kraji, protože to jsou kroky, které jsou nevratné,“ nesouhlasí náměstek hejtmana Fischer.

Olomoucký kraj je také proti nové úhradové vyhlášce, podle které mají zdravotní pojišťovny platit v příštím roce za výkony méně. Nemocnice v regionu tak podle hejtmana Martina Tesaříka přijdou o stovky milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...