Unikátní tamburaši ze Studénky drnkají už sto let

Studénka - Výjimeční tamburaši ze Studénky oslavili sté výročí. Tamní orchestr Brač spolu s Pražskými tamburaši je u nás raritou. Z původní stovky souborů originálních drnkacích nástrojů totiž zůstaly v České republice poslední dva. Brač ze Studénky přitom vyhrává mezinárodní soutěže a historické nástroje doplňuje zcela proti zvyklostem saxofonem nebo bicími.

Tamburaši ve Studénce zůstávají naprostým unikátem, protože jako jediní z celé Evropy stále hrají na původní historické nástroje. Naproti tomu v zemích bývalé Jugoslávie, odkud muziku do Česka přivezli pradědové sloužící vojnu ještě za Rakouska-Uherska, jsou všechny staré nástroje uložené v muzeích.

  • „My máme ve Studénce největší notový archiv i největší sbírku tamburašských nástrojů,“ říká bývalý dirigent Milan Gelnar: „Já jsem to sháněl po celé republice.“

Ještě donedávna byly na našem území tři tamburašské muziky. Plzeňský soubor ale nedávno skončil. Na vině bylo velmi pokročilé stáří jeho členů. To se však rozhodně netýká souboru Brač ve Studénce, kde má o hru na tamburašské nástroje zájem i nejmladší generace. „Pro Studénku je to opravdu rodinné stříbro. Celé dynastie hrály a hrají a Studeňáci tu muziku znají,“ říká členka orchestru Hana Burdová.

Tambura je strunný nástroj podobný loutně. Až do devatenáctého století se používala jako sólový nástroj a sloužila jako doprovod zpěvu a tance. V devatenáctém století se pak souběžně v několika zemích vyvíjejí nová hudební seskupení: v Rusku jsou to hráči na balalajky, v západní Evropě hráči na loutny, v Itálii vznikají mandolínové orchestry.

První chorvatský tamburašský orchestr dal dohromady v chorvatské Slavonii v roce 1847 a tehdy čítal šest členů. Tamburašské hudbě se začalo oficiálně vyučovat roku 1882 na univerzitě v Záhřebu. Originální muzika brzy začala pronikat i za hranice Chorvatska.

Další informace hledejte na webu souboru.

2 minuty
Reportáž Kristiny Kačmarské
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...