Madrid - Španělé si dnes připomínají čtvrté výročí od teroristických útoků al-Káidy na vlaky v Madridu, při nichž zemřelo 192 lidí. Útoky tehdy ovlivnily parlamentní volby, které nečekaně vyhráli socialisté Josého Luise Zapatera. Mezi první kroky jeho vlády pak patřilo stažení španělských vojáků z Iráku.
Španělsko těsně před volbami v roce 2004 zažilo nejhorší teroristický útok v dějinách
Stačily pouhé tři minuty a život ve španělské metropoli se obrátil naruby. Krátce po půl osmé 11. března 2004 explodovaly bomby ve vlacích na nádraží Atocha a v dalších dvou stanicích. Výbuchy si vyžádaly 191 lidských životů, přes 1 824 osob bylo zraněno. Poslední oběť zemřela v nemocnici 30. března 2004.
K uctění jejich památky byl v madridském centrálním parku Retiro vysázen háj 192 olivovníků a cypřišů - jeden ze stromů je za policistu, který zahynul 3. dubna 2004 při pokusu zatknout pachatele útoků. Mezi oběťmi bylo přes 40 cizinců ze 14 zemí.
První podezřelou se stala ETA
První podezření padlo okamžitě na baskickou teroristickou organizaci ETA, která ovšem na civilisty v posledních letech útočí zřídka a často předem anonymně varuje. Baskické separatisty označila za viníky i tehdejší vláda Josého Maríi Aznara, která ještě týž večer prosadila v Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující organizaci ETA jako pachatele. Bylo totiž tři dny před volbami a připsání masakru islámským teroristům, na něž ukazovaly první indicie, by Aznarově vládě sebralo hlasy voličů. Většina z nich nebyla nakloněna účasti Španělska ve válce v Iráku, která byla zřejmě důvodem krvavé odplaty islámských teroristů.
K útoku se přihlásili islámští teroristé
Čtyři hodiny po útocích nalezla policie v Alcalá de Henares, odkud vyjely tři osudné vlaky a čtvrtý v něm měl zastávku, vůz se sedmi rozbuškami a arabskou nahrávkou s verši z koránu. Týž den se také k útokům přihlásily Brigády mučedníka Abú Háfize Masrího, které údajně konaly jménem al-Káidy.
Dva dny po atentátech byli zatčeni první podezřelí - tři Maročané a dva Indové, a to kvůli padělání SIM karty do mobilního telefonu, nalezeného v batohu s nevybuchlým dynamitem. Ten také přivedl policii k dalšímu podezřelému Španělovi Josému Suárezovi, který teroristům sehnal dynamit z dolu v Asturii, kde pracoval.
Koncem března objevila policie dům u obce Chinchón (asi 45 km od Madridu), odkud teroristé bomby mobilními telefony aktivovali. Kromě roznětek a zbytků dynamitu se tam našly i otisky prstů dvou hlavních podezřelých, Džamála Zugama a Abdar Rahíma Zbacha.
Jako údajný šéf skupiny podezřelé z masakru v Madridu byl 1. dubna označen Sarhan bin Abdal Madžíd Fakhet, přezdívaný Tunisan, který dva dny nato se šesti dalšími podezřelými spáchal na madridském předměstí Leganés sebevraždu. Učinili tak proto, že policie se je právě chystala zatknout.
Pachatelé odsouzeni na několik desítek tisíc let vězení
V říjnu 2007 vynesl španělský soud tresty odnětí svobody od tří do 42 924 let nad 21 z celkem 28 osob obžalovaných z podílu na teroristických útocích. Zbylých sedm obžalovaných soud osvobodil, mezi nimi i jednoho z hlavních podezřelých, Rubáího Usmána Sajjida Ahmada.
Nejvyšší tresty byly vyneseny nad Džamálem Zugamem a Utmánem Džnauím z Maroka. Ti byli odsouzeni k trestům několika desítek tisíc let odnětí svobody, ačkoli podle španělských zákonů si mohou odpykat maximálně 40 roků. Obdobně vysoký trest vyměřil soud i španělskému občanu Emíliovi Suárezovi Trashorrasovi, který atentátníkům poskytl výbušniny.