Praha - V nadcházejícím období se v mnohých rodinách opět rozzáří vánoční stromky a oči dětí. Ozdobené vánoční stromečky, rozsvěcování světel, jesličky, jmelí, vzájemné obdarovávání se a bohaté hodování patří k vánočním zvykům rozšířeným po celé zeměkouli. Při oslavách vánočních svátků se snoubí staré pohanské zvyky a rituály spojené se zimním slunovratem s křesťanskou oslavou příchodu na svět Božského dítěte - Jezulátka. Jeho narození se do poloviny 4. století slavilo týž den jako Tři králové. Teprve potom bylo posunuto na 25. prosinec. V původním termínu, 6. ledna, slaví Vánoce pravoslavné země.
Rozzářené dětské oči před svítícím stromečkem jsou zážitkem pro všechny rodiče
Jedním ze symbolů svátků je vánoční stromeček
Za první doklad osvětleného vánočního stromku uvnitř domu se považuje zpráva v brémské kronice z roku 1570 o jedli ozdobené datlemi, sladkostmi a papírovými květinami. V současné době se některý z jehličnanů či jeho umělá atrapa zdobí kromě Evropy či USA také například v Singapuru, v Austrálii či v Nikaragui.
Sváteční dny se slaví u bohatě prostřeného stolu. Zatímco v Rakousku či Polsku patří mezi tradiční sváteční jídla kapr, v mnoha zemích dominuje vánoční tabuli krocan. V severských zemích je oblíbeným pokrmem šunka a Norové Štědrý večer nazývají Sága večeře. Ve Francii vítězí především husí játra a quiche -slaný koláč se šunkou a vejci. Tradiční jsou i vánoční dezerty. Nejznámější je zřejmě anglický vánoční puding, ve Francii mají pamlsek zvaný buche neboli poleno. Belgickou obdobou českých vánoček jsou cougnous, v Rumunsku cozonac. V Maďarsku se mlsá ořechová roláda, ve Švédsku marcipán a v Argentině koláče z pštrosích vajec.
My máme Ježíška, jinde dárky nosí Santa Claus
Zvykem nejoblíbenějším mezi dětmi a obchodníky je tradice obdarovávání. V Rakousku dárky nosí stejně jako v Čechách Ježíšek. V Německu obdarovává Weihnachtsmann, kterému se podobá norský vánoční skřítek s červeným kulichem a pytlem přes rameno. Ten na Štědrý večer po setmění vyběhne z lesa a hází dárky do otevřených oken. V Severní Americe naděluje Santa Claus, který přichází podle původního zvyku v noci komínem, aby dárky uložil do punčochy umístěné na krbu. Protože však krbů ubylo, rozbalují děti i dospělí dárečky 25. prosince pod vánočním stromečkem. I když to má z ruky, stihne to Santa i do Austrálie. Ve Francii se dárky také rozdávají až následující den ráno, přes noc je totiž nocí Pere Noël. Rovněž nad ránem roznáší nadílku Father Christmas v Británii.
Poláci svého dárce nazývají svatý Mikolaj, Finové mu říkají Joulupukki, ve Švédsku se jmenuje Nisse, v Turecku Noel Baba a v holandské tradici Sinter Klaas. Při pravoslavných Vánocích není obdarovávání běžné, ale ruský Děda Mráz roznáší nadílku na Silvestra.
Zatímco zdobení vánočního stromku je tradice relativně mladá, zvyk rozvěšovat o Vánocích jmelí má kořeny mnohem starší. Po celý středověk pak bylo považováno za rostlinu pomáhající proti bleskům, nemoci a čarodějné moci. Platilo také za rostlinu lásky. V Británii mohou muži dodnes bez zábran políbit kteroukoli ženu, s níž se pod jmelím zavěšeným u stropu potkají. Pravděpodobně ještě starší je tradice rozsvěcování světel, která zjevně symbolizuje zimní slunovrat. Světelná výzdoba je k vidění všude tam, kde oslavy Vánoc probíhají.
Mezi další z vánočních obyčejů patří výroba betlémů a jesliček
První jesle, jako symbol betlémského mýtu, údajně posvětil při vánoční mši v roce 354 papež Liberius. Jiná legenda říká, že jesličky poprvé vytvořil o Vánocích v roce 1223 svatý František z Assisi. Opomenout nelze ani koledy. Pravděpodobně nejslavnější vánoční písní je skladba Tichá noc, o jejíž rozšířenosti svědčí fakt, že se na Štědrý večer zpívá přibližně ve 230 jazycích. Svou premiéru měla v roce 1818 v salzburském Oberndorfu; autorem textu byl místní farář Josef Mohr, nápěv složil Franz Xaver Gruber.
GALERIE
Zdobení vánočních stromků