Rozhledna na Velkém Lopeníku se dočkala nátěru volskou krví

Lopeník – Část rozhledny na vrchu Velký Lopeník v Bílých Karpatech byla dnes natřena volskou krví. Rozhledna z roku 2005 začíná podléhat hnilobě a plísni, nicméně místní nechtějí nechat ojedinělou turistickou atrakci v regionu zaniknout. Díky sponzorům tak byla obec schopná sehnat dostatek peněz na nutný nátěr. Během asi měsíční práce bude rozhledna pro veřejnost uzavřena.

Po šesti letech existence rozhledny dubové dřevo napadla hniloba. „Za několik dalších let by bylo dřevo totálně zničené a rozhlednu bychom museli uzavřít,“ podotkl starosta obce Antonín Dulínek. Dnes tak začali dobrovolníci z České republiky i ze sousedního Slovenska a pracovníci obce rozhlednu natírat. Původně měla být volskou krví natřena celá, nakonec bude zbytek ošetřen moderním materiálem.

Rozhledna natřená volskou krví je evropský unikát

„Rozhledna, která je natřená volskou krví, to je unikát. V České republice není jiného příkladu a troufám si říct, že není mnoho takových příkladů v celé Evropě. Je to přesně ta unikátní záležitost, na základě které můžeme přitáhnout pozornost. Turisty na celém světě totiž zajímají ojedinělé místní produkty, které nikde jinde nenajdou,“ uvedl mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura, který se v celé záležitosti také angažuje a rozhlednu rovněž natíral. Informace o tom, že je rozhledna natřená volskou krví, bude podle něj zanesena i v turistických materiálech.

Sponzorský dar se podařilo zajistit občanskému sdružení Slovácká dědina, které se zajímá o region východního Slovácka. „Usilujeme o trvale udržitelný život. Turismus k tomu samozřejmě patří a zvyšuje potenciál tohoto kraje. Rozhledna spojuje Slováky a Čechy a denně tudy projde několik desítek lidí, přestože je docela šichta tam vyjít,“ vysvětlil aktivitu občanského sdružení Slovácká dědina jeho předseda Martin Gavenda.

Antonín Dulínek, starosta Lopeníku:

„Lopeník je malá obec, máme kolem 170 obyvatel a rozpočet pod dva miliony korun. Peníze jsou ale potřebnější třeba na opravy cest. Rozhledna je přitom jediným lákadlem, kam zde turisté chodí. Když už se věnovalo přes dva miliony na její stavbu, nemůžeme dopustit, aby během pár dalších let zchátrala.“

Dvaadvacetimetrová věž na Velkém Lopeníku byla otevřena 16. července 2005. Od té doby ji vidělo asi 25 tisíc návštěvníků. Vznikla jako symbol přátelství Čechů a Slováků. Rozhledna má kamennou základnu, sama konstrukce pak je vystavěna z dubových kmenů. Náklady činily téměř dva miliony korun, pokryly je dotace, sponzorské dary, vklady okolních obcí i příspěvky lidí, kteří si například zakoupili pohlednici nebo přispěli do veřejné sbírky.

Na vrchu Velký Lopeník, který ční do výšky 911 metrů nad mořem a je druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat, již v minulosti několik rozhleden stálo. Vůbec první dřevěná rozhledna zde byla již před druhou světovou válkou. V roce 1944 ale Němci postavili věž novou, kterou ovšem o rok později někdo zapálil. Obnovit se ji podařilo až v roce 1946. Byla vysoká 16 metrů a přetrvala až do počátku 70. let minulého století, kdy se postupem času rozpadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...