Romské děti v Ostravě míří do běžných základních škol

Ostrava – Romské děti stále nedostávají kvalitní vzdělání a třetina z nich dokonce končí v praktických školách. Přestože Evropský soud pro lidská práva už před šesti lety konstatoval, že vzdělávání romských dětí je v České republice diskriminační, v praxi se toho podle samotných Romů mnoho nezměnilo. V Ostravě se rozbíhá nová kampaň, která pomáhá romským rodičům nebát se své děti hlásit do běžných základních škol.

Devítiletá Simona chodí na jednu z ostravských sídlištních základních škol. Ve třídě je jediná Romka. Nejvíce ji baví plavání a angličtina. Problémy s přihlášením se na běžnou školu její rodiče neměli. Do stejné školy chodí i Simonin bratr Alexandr, který ale na diskriminaci naráží, když jako žák deváté třídy obchází střední školy.„Přijde domů a říká, že už nikam nepůjde, protože na něj pokřikují starší učni, že jako cigán tam prostě nebude, že se tam nedostane,“ říká Alexandrova matka Pavlína Horváthová.

V základní škole v Ostravě-Přívoze se učí jen romští žáci. A právě na takové školy romští rodiče své děti často hlásí. Z obavy před možnou šikanou kvůli barvě pleti i z pohodlnosti, aby zvládli lehčí osnovy. „Jejich rodiče mají základní vzdělání nebo jsou ještě absolventi zvláštních škol. Jsou to děti, jejichž rodiče jsou většinou nezaměstnaní. To znamená, že jsou málo motivovaní,“ vysvětluje ředitelka Církevní základní školy Přemysla Pittra Soňa Trhovická.

3 minuty
Reportáž Marty Pilařové
Zdroj: ČT24

Na málo motivované romské rodiče se v Ostravě soustředí nová kampaň občanského sdružení Vzájemné soužití. Jeho pracovníci romským rodičům radí, vysvětlují, nabízejí doučování dětí zdarma. „Máme pětatřicet rodin, to se ještě nikdy nepodařilo, které mají děti v dobrých základních školách a snaží se tam ty děti udržet. Máme také rodiny, které mají předškolní děti a v lednu půjdou k zápisu do kvalitní nesegregované školy,“ uvádí Jolana Šmarhovyčová z občanského sdružení Vzájemné soužití.

Česká školní inspekce aktuálně sčítá na praktických školách romské žáky. S posledními čísly přišel před rokem ombudsman, který zjistil, že celá třetina romských dětí se vzdělává podle osnov pro lehce mentálně postižené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...