Praha - Do té doby nejhlubší jednodenní propad v historii postihl newyorskou burzu 19. října 1987, v následujících dnech citelně zasáhl také burzy v dalších vyspělých zemích. Tehdy oslabil index newyorské burzy o 508 bodů, což představovalo 22,61 procenta. Takový propad nezaznamenaly akcie ani při krizi v roce 1929.
Za „černým pondělím“ 1987 však nestály ekonomické problémy, ale jen panika z toho, že by se mohl opakovat velký pokles jako v 30. letech. Světová ekonomika se sice zachvěla, očekávaná krize se ale nekonala. O příčinách se dodnes vedou dlouhé diskuse. Většina analytiků se shoduje v tom, že hlavním důvodem bylo výrazné nadhodnocení kurzů akcií a vysoká likvidita. Cenu podniků tlačila vzhůru například tehdejší vlna fúzí a do investování se postupně vrhli všichni, včetně malých investorů.
Podle listu Financial Times ztrácel trh představu o reálných cenách společností. K tomu se přidalo několik událostí, které vyvolaly paniku, a pouhá obava z toho, že se zopakuje rok 1929, vedla k bezhlavému prodávání akcií. Akciový trh následně zkolaboval a firmám i domácnostem zbyly v rukou jen bezcenné papíry. Celková ztráta dosáhla kolem 500 miliard dolarů.
I když by za normálních okolností po takových událostech následovala krize, jelikož prudký pokles na burzách většinou vede ke ztrátě důvěry, útlumu poptávky a k poklesu, nestalo se tak. Krize však prověřila schopnosti guvernéra americké centrální banky (Fed) Alana Greenspana, který nastoupil do úřadu jen dva měsíce před propadem. Fedu se pod jeho vedením podařilo uhasit krizi poskytnutím krátkodobých půjček a rozhodnost Greenspana zapůsobila psychologicky i na investory a klíčové hráče v americké ekonomice, takže během roku a půl byly ztráty vyrovnány a akciové indexy v USA a v Evropě začaly opět růst.
