Ostrava - Obyvatelům ostravské čtvrti Heřmanice se už nelíbí život vedle prášící haldy. Zahrady a domy v ulicích blízko haldy pokryl černý prach. Lidé odebrali vzorky a stěžovali si u majitele haldy. Je to daň za likvidaci ekologické zátěže – tak zněla odpověď. Likvidace ale potrvá ještě dalších dvacet let.
Letní pohodička na úpatí heřmanické haldy, 22. červenec. Obyvatelka Heřmanic Věra Mojžíšková si stěžuje: „bazén máme asi pět let, ale takhle černé to ještě nebylo.“
„Já jsem přeposlal její stížnost na Ostravskou těžební a oni budou na to reagovat,“ vyjádřil se za státní podnik Diamo Petr Jelínek. Halda je od domu paní Mojžíškové vzdálená pět set metrů a přes stromy na ni není přímo vidět. Její vlivy tady ale pozorují všichni – na svých zahradách, na svých domech a – jak se domnívají – také na svém zdraví.
Višňovští se přistěhovali před sedmi lety. V té době byly obě dcery zdravé a sportovně tančily. Teď mají obě stejnou diagnózu – astma. „Ta starší přestala tančit, že už to nějak neudýchala, ta mladší ještě tančí. Je pravda, že nebyly tak nemocné, když jsme ještě bydleli ve městě,“ tvrdí Jaroslav Višňovský. Majitel haldy ubezpečuje: prach, který občas vítr od haldy donese, není toxický. Vzniká z uhlí. „Je to de facto popel, tak jako popel z kamen. Jako když přikládáte do kamen a něco vyletí komínem a něco zůstane v tom popelníku. A to je ono,“ řekl Petr Jelínek. Po odtěžení by na místě haldy měl vyrůst nový les. Potrvá to ale asi dvacet let. Firma, která hořící uhelný odpad odváží, má brát ohled na přilehlé obytné zóny.
