Prapůvod je v nesprávných informacích o justičním areálu, říká předseda soudu

Téměř dvoumiliardovou pokutu dostal od finančního úřadu Krajský soud v Brně za chyby při stavbě justičního areálu. Podle ministerstva spravedlnosti je za kauzu odpovědné výhradně vedení krajského soudu. „Bez odsouhlasení ministerstva spravedlnosti bychom nikdy nemohli uzavřít s dodavatelem smlouvu o dílo,“ oponuje v rozhovoru předseda Krajského soudu v Brně Vladimír Pořízek.

Proč cena areálu vzrostla z původních 800 milionů na přibližně dvě miliardy?

Výstavba Justičního areálu Brno byla zaregistrována na základě schváleného investičního záměru na částku zhruba 800 milionů, což však není cenou díla, nýbrž odhadovaným a předpokládaným nákladem na tuto investiční akci. Ministerstvo spravedlnosti nakonec schválilo upřesněný rozpočet 1,67 miliardy korun.

Aby bylo možné hovořit o ceně stavby (nejprve objektu soudů), muselo být vypsáno výběrové řízení na zhotovitele díla. S jeho vítězem, který nabídl nejnižší cenu ve výší 1,19 miliardy korun, uzavřel krajský soud, po předchozím odsouhlasení Ministerstvem spravedlnosti, smlouvu o dílo. Bez odsouhlasení ministerstvem by ji neměl krajský soud možnost uhradit, neboť peníze ze státního rozpočtu dostává prostřednictvím ministerstva.

Justiční palác v Brně
Zdroj: Tomáš Hájek/isifa/LN

Za cenu, která vzešla z výběrového řízení, se výstavba nemusela realizovat, pokud by ministerstvo sdělilo, že jde o částku nad rámec registrace a nad možnosti jeho rozpočtu. To se však nestalo. Vybudováním objektu soudů, pokud by nebyl dostatek finančních prostředků, mohla být akce ukončena. Na základě dalších jednání Ministerstva spravedlnosti, Krajského soudu v Brně a zhotovitele díla bylo rozhodnuto, že lze pokračovat v akci i výstavbou budovy státních zastupitelství, a to za zhruba 230 milionů. 

Další náklady do výše 1,93 mld. Kč pak souvisí především se zabezpečením objektů, jejich vybavením nábytkem a technikou. Je zarážející, že nyní při opětovných až hysterických zprávách o předražené zakázce se naprosto pomíjí, že čtyři významné organizační složky státu mají k dispozici důstojné a moderní pracovní prostředí, které za vynaložené státní prostředky bude sloužit jim i účastníkům řízení mnoho desítek let a které, zejména při zvyšujících se požadavcích na elektronizaci justice, je naprosto nezbytné. Zcela se pomíjí také ta skutečnost, že tyto organizační složky opustily nevyhovující pronajímané prostory a odpadla tak povinnost platit nemalé nájemné.

Jak vznikla chyba ve fakturách, kvůli které má Krajský soud v Brně zaplatit dvoumiliardovou pokutu?

O kontrolních zjištěních finančního úřadu nemohu podávat informace, neboť jsem podepsal závazek mlčenlivosti. Nicméně vzhledem ke sdělením, která ve čtvrteční relaci ČT24 uvedl ekonomický náměstek ministra spravedlnosti Kasík, je možné stručně doplnit, že byly propláceny faktury v termínech příznivějších pro státní rozpočet.

Pokuta pro brněnský krajský soud
Zdroj: ČT24

Nepřipadá Vám pokuta nepřiměřeně vysoká?

Nejde o pokutu, nýbrž o odvod do státního rozpočtu. Je podle mého názoru extrémní, leč zákonný.

Můžete a budete se proti rozhodnutí ještě nějak bránit?

Proti uložení odvodu se bráníme, ale o odvolání krajského soudu nebylo dosud rozhodnuto.

Budete ze vzniklé situace vyvozovat nějaké důsledky - například personální?

Zatím není žádný důvod, proč vyvozovat nějaké personální či jiné důsledky.

O justičním areálu se hodně mluví, a ne v pozitivním smyslu. Kde vidíte prapůvod tohoto trendu? Proč se o stavbu všichni zajímají a lidé ji často kritizují?

Prapůvod v až neúměrné medializaci vidím v již předchozích nesprávných informacích o Justičním areálu Brno a o jeho ceně. Už před několika roky se tvrdilo v podstatě totéž co nyní, tj. že akce měla stát 800 milionů a byla dvakrát či třikrát předražena. Je to zavádějící informace, ale to jsem již uvedl.

Nevnímáte pokutu třeba jako něčí snahu pomstít se?

Nevím, proč se tak děje a zda má někdo snahu se pomstít, ale nedá se to vyloučit.  

Justiční palác v Brně
Zdroj: Tomáš Hájek/isifa/LN

Jak osobně vnímáte justiční areál? Byl to úspěšný a potřebný projekt?

Osobně vnímám výstavbu Justičního areálu Brno jako akci nejen potřebnou, ale i prospěšnou. Je pravděpodobně nejmodernějším justičním areálem nejen v České republice. Není však rozhodně justiční stavbou nejdražší. Pro posouzení realizačních cen mají nezastupitelnou vypovídací hodnotu srovnání cen na jeden metr krychlový. Mám údaje, z nichž vyplývá, že v době výstavby Justičního areálu Brno se stavěly stavby, a to i méně náročné například na zabezpečení a vybavení, dráže.

Věřím, že až opadnou opakovaně rozdmýchávané dezinformace, bude brněnský justiční areál středem zájmu z hlediska svého účelu, provozu a poskytování důstojného a potřebného zázemí soudcům, státním zástupcům, účastníkům řízení i veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...