Pracovním táborem v Letech prošlo 1308 Romů

Praha - Tragický osud českých Romů se začal naplňovat v roce 1939, kdy byli Romové na základě zákona nejprve umísťováni za porušení zákazu kočování do kárných pracovních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Ze sběrných táborů však postupně vznikly "cikánské tábory", které se staly symbolem holocaustu protektorátních Romů.

Podle tzv. norimberských zákonů byli označeni za rasově méněcenné, až bezcenné. Himmlerův rozkaz z 16. prosince 1942 měl přinést „konečné řešení cikánské otázky“. První krok k pronásledování Romů v Československu udělala poslední československá vláda pouhých třináct dnů před vyhlášením protektorátu. Podle nařízení vlády z 2. března 1939 měly být zřízeny kárné pracovní tábory „pro všechny osoby starší 18 let, které se vyhýbaly práci a nemohly prokázat, že si řádným způsobem zajišťovaly obživu“.

V Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu se začaly 10. srpna 1940 stavět kárné pracovní tábory. Jejich prvními obyvateli se stali Romové, kteří neuposlechli zákazu kočování vydaného v prosinci 1939.
Po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942 převzala řešení „romské otázky“ protektorátní tajná policie. Kárné tábory byly zrušeny a od 1. srpna byly na jejich místě zřízeny rodinné cikánské tábory, jejichž úkolem bylo „vyloučit Cikány, jejich míšence a osoby se potulující ze společnosti a vychovat je k práci, pořádku a kázni“. Koncem léta téhož roku začalo zatýkání nejen kočovníků, ale i usedlých romských rodin a jejich přesun do táborů v Letech a v Hodoníně.

Romům byl po příchodu do tábora odebrán majetek, byli ostříháni dohola a rozděleni do skupin na muže, ženy a děti. Podle táborového řádu nesměli mluvit romsky, pokus o útěk se trestal okamžitým odesláním do Osvětimi. Táborová správa Romy „pronajímala“ podnikatelům v okolí za mzdu 10 haléřů za hodinu.

V prosinci 1942 se v táboře v Letech objevila epidemie břišního tyfu, o měsíc později skvrnitého tyfu. V únoru 1943 byl tábor až do svého zrušení izolován. V prvních dnech epidemie umíralo na tyfus denně až deset vězňů a epidemii podlehla třetina Romů.

V květnu 1943 začala likvidace tábora, jímž prošlo 1308 Romů, z toho 500 dětí. Třicet dětí se zde narodilo uvězněným matkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...