Památník Velké Moravy se znovu otevírá návštěvníkům

Staré Město u Uherského Hradiště - Památník Velké Moravy dnes čeká velký den. Po více než roční rekonstrukci bude otevřena zcela nová multimediální expozice věnovaná objevům na území Starého Města u Uherského Hradiště. To patří mezi nejvýznamnější tuzemské archeolokality a i samotný památník je vybudovaný nad základy první objevené kamenné velkomoravské stavby na našem území. Lokalita Na Valách je od roku 1969 národní kulturní památkou.

Nová expozice nahradí neaktuální a zastaralou podobu z roku 1985. Využívá dvou desítek figurín v životní velikosti s dobovými oděvy, obuví, vzácnými šperky a replikami zbraní. V centru expozice zůstal nedotčený původní skelet základů velkomoravského kostela, na přilehlé ploše jsou pak názorně představeny metody archeologické práce včetně odkrytých hrobů. „V blízkosti základů bylo jedno z největších velkomoravských pohřebišť, v průběhu archeovýzkumů byly zatím objeveny bezmála dvě tisícovky hrobů lidí různého sociálního postavení. V centru hrobové expozice je i proto zachován původní hrob s bohatě zdobenou dýkou a původním kováním rakve,“ řekl České televizi archeolog Moravského zemského muzea v Brně Luděk Galuška.

Kromě poučení čeká na diváky i atraktivní multimediální program a projekty pro děti, které mohou s pomocí vysvětlivek luštit velkomoravské texty psané hlaholicí. Součástí památníku je elektronický průvodce s počítačovými animacemi, návštěvníci budou moci získat představu o velikosti veligradu – velkomoravského hradiště, které v 9. století stálo na místě dnešního Starého Města a Uherského Hradiště. Autoři vytvořili celou výstavu jako životní příběh staršího muže, jehož hrob byl v dané lokalitě nalezen. „Naším cílem je provést dějinami Velké Moravy. Postavili jsme to na konkrétním příběhu člověka, který má smyšlené jméno Moislav,“ doplnil archeolog Miroslav Vaškových.

Rekonstrukce památníku stála 30 milionů korun, podílel se na ní Zlínský kraj společně s granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Kvůli choulostivým předmětům bylo nutné také vybudovat dosud chybějící vytápěcí systém. Samotná expozice je diametrálně odlišná od té, která byla zde ještě před dvěma roky. „Památník má letos 50 let svého trvání. Po celou dobu nebyl zvlášť opravován, proto se již nacházel v havarijním stavu. Druhým cílem, a asi důležitějším, bylo vytvořit novou moderní multimediální expozici,“ dodal ředitel muzea Ivo Frolec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...