Offenbachova Helena se vrací do Ostravy, s Brisceinem jako Paridem

Ostrava - Opereta Jacquese Offenbacha Krásná Helena, která je jednou z vůbec nejoblíbenějších operet, se vrací na jeviště Národního divadla moravskoslezského. Ostravské divadlo nastudovalo slavnou francouzskou frašku na motivy řecké báje o princi Paridovi a nejkrásnější ženě světa už po sedmé. První ostravská premiéra byla před devadesáti lety - v roce 1923.

Inscenaci, která vtipně přibližuje příčiny Trojské války, režíruje šéfka souboru operety a muzikálu Gabriela Petráková. „Výpravná scéna Davida Baziky spojuje antickou architekturu s krásou Paříže konce 19. století a zároveň ukazuje bizarní umělecké prostředí, které dokreslují efektní a varietně burleskní kostýmy Lucie Loosové,“ přiblížila výtvarnou podobu nové inscenace Petráková.

Helenu bude zpívat a hrát hvězda ostravského souboru Martina Šnytová, která byla dvakrát nominovaná na Cenu Thálie. „Helena se mi zpívá dobře, je to pro mě moc příjemná střední poloha s několika koloraturnějšími pasážemi ve třetím jednání,“ řekla zpěvačka. Dodala, že náročné ale bude, že za sebe nemá alternaci. „Přeji si proto hlavně, abych byla zdravá a odzpívala každé představení co nejlépe,“ uvedla.

Roli Parida přijal uznávaný operní pěvec Aleš Briscein, držitel Ceny Thálie 2012 za roli Romea v ostravské opeře Romeo a Julie, který je stálým hostem Národní divadla v Praze a objevuje se na mnoha zahraničních pódiích. Ostravští příznivci opery ho znají mimo jiné z náročných z Janáčkovských rolí.

Světová premiéra třítaktové operety Krásná Helena byla v prosinci 1864 v pařížském Théatre des Variétés. Kritika i diváci autora ihned zahrnuli nadšenou chválou. Hned napoprvé divadlo odehrálo sedm set repríz. Krásná Helena se brzy začala šířit do dalších metropolí včetně amerického Chicaga. V roce 1873 ji uvedla Švandova aréna v Praze na Smíchově.

Premiéra operty bude 26. září v Divadle Jiřího Myrona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...