Ochranný certifikát pro valašský frgál je v ohrožení

Velké Karlovice – Valašské frgály by měly už za měsíc získat evropský ochranný certifikát. Známka má tradičnímu pečivu zajistit ochranu podobně jako pardubickému perníku nebo štramberským uším. Jenže k jejímu udělení možná nakonec nedojde - autorka žádosti a velká propagátorka frgálů v Česku i ve světě Jana Kasalová letos zemřela a její pekárna ukončila činnost. Ministerstvo zemědělství tak teď neví, komu případně certifikát předat.

Sladké pečivo s hruškovou, tvarohovou nebo povidlovou náplní milují místní i turisté, kteří na Valašsko zamíří. Aby jeho tradiční receptura předávaná na Valašsku z generace na generaci nezanikla, usilovala už od roku 2006 majitelka pekařství Valašské frgály Jana Kasalová z Velkých Karlovic o získání zeměpisné ochrany pro oblíbenou pochoutku.

Certifikát má zajistit, že název frgál ponese jen specifický koláč z Valašska. V praxi to znamená, že výrobce z jiného regionu nemůže tento název používat ani péct koláč, který bude jako frgál vypadat.

Jana Kasalová dva roky pátrala v archivech po historii frgálu a shromažďovala další podklady nutné pro žádost. Tu v roce 2006 podala k Úřadu průmyslového vlastnictví, která jej po schválení o dva roky později odeslala Evropské komisi. Žádost už čeká jen poslední připomínkování a pokud komise nevznese zásadní námitky, získá valašský koláč evropskou ochranu od 1. září.

Jedinou autorkou a garantem žádosti byla právě zesnulá Jana Kasalová. Ministerstvo zemědělství teď podle svých slov může jen čekat, jak dopadne dědické řízení a jestli její zaniklou pekárnu nahradí nová, která se postará o nezbytnou administrativu spojenou s evropskou ochranou. „V každém případě je to tradice, která by měla být dotažena dále,“ myslí si ředitelka hotelu Lanterna Velké Karlovice Zuzana Vašutová. V tuto chvíli je ale otázkou, jestli se najde někdo, kdo certifikát převezme.

2 minuty
Ředitelka hotelu Lanterna Zuzana Vašutová o frgálech
Zdroj: ČT24

Frgál je druh sladkého pečiva tradičně vyráběný na Valašsku. Na rozdíl od koláčů má frgál obvykle průměr kolem 30 cm, je vyroben z kynutého těsta a je posypán sladkou drobenkou. Náplně frgálů jsou takřka výhradně sladké, mezi nejpopulárnějí patří makový frgál, tvarohový frgál, povidlový frgál a hruškový frgál. Existují také méně obvyklé náplně jako například jahodové a meruňkové frgály.

Označení „frgál“ se původně používalo pro zmetky, tedy nepovedené kusy koláčů. Dříve se pekly také slané druhy frgálů s náplní z kysaného zelí nebo řepy, ty už se v současnosti příliš nevyskytují.

Frgály se pekly pro slavnostní příležitosti, svatební hostiny a lidové slavnosti. První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826 a jedná se o unikání pekařský výrobek, který nemá v okolních zemích obdoby. Mezi tradiční perly Valašska patří slivovice a právě frgály.

(zdroj: Wikipedie)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...