„Neviditelný tank“ bude brzy skutečností

Londýn – Vědci se v posledních letech čím dál častěji zabývají výzkumem technik bojového maskování. Náhlé zjevení dobře maskovaného tanku či letadla může být pro nepřítele ošklivý šok. V létě otestovala svůj systém aktivního maskování „Adaptiv“ britská zbrojovka BAE Systems. Speciální panely podle BAE poskytují dostatečnou ochranu a v případě poškození je možné je snadno vyměnit. Navíc systém spotřebovává poměrně málo elektrické energie. BEA by ho chtěl do praxe uvést do dvou let. A na podobné taktice prý pracují taky i Izraelci a Američané.

„Tohle je něco jako neviditelný plášť Harryho Pottera, který funguje v infračerveném spektru. Dokáže nepřítele opravdu oklamat, nedokáže jím potažené vozidlo totiž zaměřit,“ dodal projektový manažer Peder Sjölund. Bojové vozidlo pěchoty CV90 pokrývá tisícovka šestihranných kovových panelů napájených elektrickým proudem. Kamery na palubě snímají okolí a podle toho mění počítač teplotu jednotlivých panelů. Pro termokamery nepřítele vozidlo splyne s okolím i přesto, že se pohybuje. „Každý z těchto panelů dokážeme samostatně velmi rychle ohřát nebo zchladit. Počítačový program každému zvlášť řekne, jakou teplotu má mít, aby tak dosáhl potřebného efektu,“ dodal Sjölund.

Maskovaný tank vypadá jako běžné vozidlo

Systém Adaptiv zároveň dokáže, aby se vojenská technika tvářila třeba jako naprosto neškodné vozidlo. „Pokud chcete nepřítele zmást a zamaskovat bojové vozidlo třeba jako obyčejné auto, tak se ohřejí panely, které utvoří potřebný obrys a vyplní ho. Zbytek panelů naopak změní teplotu tak, aby splynuly s okolím, a jsou pak neviditelné,“ dodal Sjölund.

Vývojáři BAE tvrdí, že panely zkombinovali s ostatními technologiemi kamufláže a vozidlo je prý neviditelné ve všech částech elektromagnetického spektra. V infračerveném je to ale zatím potřeba nejvíc. „Tohle je příklad různých hrozeb, proti kterým se bude systém muset bránit. Všechny mají jedno společné – infračervené senzory. Je to jedna z nejběžnějších metod vyhledávání,“ uvedl  Sjölund.

Technologie není určená jen pro použití na zemi. Kamufláž může schovat i letouny, lodě nebo i budovy. „Lodě nebo různé objekty nemusí využívat neviditelnost na blízko, můžeme u nich tak využívat větší panely,“ dodal Sjölund.  Dřív podobné pokusy troskotaly na příliš drahé výrobě, velkých nárocích na napájení nebo nedostatečné síle krytu.

3 minuty
Inteligentní maskování
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...